Kariéra Willa Smithe se tři roky po slavné facce nevzpamatovala. Herec prochází očistnou terapií

Rock si dle některých políček zasloužil, ale přehlídka hollywoodské smetánky takový fyzický exces zkrátka netoleruje. Smith se posléze v slzách omlouval, když přebral zlatou sošku za nejlepšího herce roku díky dramatu Král Richard: Zrození šampionek, ale moc srdcí popravdě neobměkčil. Hollywood před špatnou publicitou couvá a několik plánovaných projektů se s čerstvě oscarovým hercem rozkmotřilo. Smithe dosud profesně nespasil ani teskný osobní příběh, který sdílel mimo jiné v dokumentu Best Shape of My Life. V něm dokonce fanoušky i samotnou rodinu šokoval prohlášením, že zvažoval sebevraždu.

Hercova popularita se navzdory podporovatelům přejícím vykoupení propadla, naděje na zvrat ale pro šestapadesátiletého Fresh Prince zcela nevyhasla. Poslední Mizerové loni vydělali přes 400 milionů dolarů a Smith momentálně jedná o pokračováních svých hitů Já, legenda či Hancock. Herec se navíc ponořil do sebe a poskytl sebereflexi, která mu do další kariéry i osobního života může pomoct. „V posledních pár letech jsem to opravdu prostě utnul. Po Oscarech jsem to úplně vypnul. Šel jsem hodně do hloubky. Podíval jsem se na sebe co nejupřímněji, jak jsem jen mohl. A podíval jsem se na všechny části sebe sama, které jsem vždycky považoval za něco, co není pro veřejnost,“ zpochybnil svou dlouhodobě nastavovanou image.

Celebrity podle něj nemohou dát průchod tomu, jaké opravdu jsou. „Byl tu ‚Will Smith’, byla tu nějaká image a identita ‚Willa Smithe’, ale to byly jen moje dobré stránky. Bylo to jen to nejlepší ze mě… Ten ‚Will Smith’ pro veřejnost byl jen to nejlepší ze mě. ‚Will Smith’ nesměl být naštvaný,“ vysvětloval vnitřní pnutí, které před fackou zjevně kulminovalo. „Nikdy jsi mě neviděl, že bych se neusmíval, že jo? Ale asi si dokážeš představit, že byly chvíle, kdy jsem se neusmíval. Jenže to prostě nebylo pro veřejnost… Jsou ve mně věci, které jsem potlačil. Mám strach, mám zmatek, mám vztek, mám smutek.“

Smith se rozhodl všem svým stránkám postavit, číst v nich a poučit se. „Když jsem začal čelit těm ostatním částem sebe sama, stalo se něco opravdu kouzelného. Nejlépe to můžu popsat takhle: představ si, že jsem svůj vztek potlačoval, držel ho v sobě – a pak to bouchlo. A tehdy jsem si řekl: ‚Dobře, už nebudu předstírat, že tam nejsi.‘ Postavil jsem se tomu čelem.“

Veřejné pokání může být správnou cestou k nabytí důvěry, jejíž ztráta poznamenala i Smithovo působení v jiných kulturních odvětvích. Herec nedávno vydal své první hip-hopové album za dvacet let, ačkoli někteří lidé si stále nebyli jistí, zda s ním mohou spolupracovat. Album s názvem Based on a True Story líčí jeho osobní zkušenosti včetně osudné facky a obdrželo smíšené recenze, i když mnozí ocenili syrovou upřímnost a promítnutí osobního růstu. S pokorou se Will Smith může znovu prosadit i u filmu, kde očividně stále nepostrádá určitou podporu – obecně však zůstává exemplárním (byť extrémním) ztělesněním umělce, jemuž oscarová aura jen uškodila.

Podívejte se na žebříček nejlepších herců podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Movieweb, Kinobox