87%
Hříšní lidé města pražského
- Krimi
Zdeněk Liška platí za jednoho z nejuznávanějších skladatelů filmové hudby nejen v rámci československé kinematografie. Za svou kariéru složil hudbu k celé řadě ikonických tuzemských děl a stal se inspirací pro o generace mladší autory. Nyní vychází na fyzickém nosiči jedinečné koncertní provodení hudby k filmu Marketa Lazarová patřící k vůbec nejproslulejším dílům skladatele Lišky.
Hudba Zdeňka Lišky k filmu Marketa Lazarová (1967) je vrcholem tvůrčího odkazu tohoto legendárního skladatele. V roce 2015 se v pražském Fóru Karlín v rámci festivalu Struny podzimu uskutečnilo dosud jediné koncertní provedení devadesátiminutového oratoria, které z autorova rukopisu v přísném chronologickém sledu a při dodržení původní instrumentace sestavil Petr Ostrouchov. Vystoupili sólisté Kateřina Kněžíková a Josef Moravec, herci Josef Somr a Jana Štěpánková, Martinů Voices řídil Lukáš Vasilek a Baborák Ensemble dirigoval Radek Baborák. Koncert se setkal s mimořádným ohlasem a výbornými reakcemi odborné kritiky, a tak nyní – o tři roky později – vychází jeho studiově upravený zvukový záznam v koprodukci Animal Music a Strun podzimu jako vůbec první nahrávka této Liškovy skladby od původního nahrávání pro film.
Záznam tohoto dosud jediného koncertního provedení projektu nyní vychází ve formátu 2-CD v koprodukci vydavatelství Animal Music a festivalu Struny podzimu. Nahrávka bude k dispozici výlučně ve formátu 2-CD v distribuci společnosti SUPRAPHON, v digitální podobě bude ke stažení pouze v e-shopu. Mix koncertní nahrávky provedli Milan Cimfe a Petr Ostrouchov ve studiu Sono, obal je dílem Jakuba Spurného ze Studia Najbrt s využitím koncertních fotografií Petry Hajské.
Zdeněk Liška (1922-1983)
Jeho tatínek hrál v hornické kapele na kladenském zámku a často jezdil hrát na pohřby. I přes odpor rodičů odešel z gymnázia ve Slaném na pražskou konzervatoř a toužil stát dirigentem. Založil dívčí pěvecký sbor, který chvíli i vedl. Po 2. světové válce působil v Baťových ateliérech ve Zlíně. Právě kvůli jeho působení na Moravě k němu měli tak blízko všichni dobří rodáci František Vláčil, Karel Kachyňa a Vladimír Sís. Ze začátku psal za šunku, kterou celý život miloval, až se pílí a profesionalitou propracoval k astronomickým honorářům. Za rok vydělal až 2 miliony korun, v době kdy byl průměrný plat 1500 korun!
Liška také zachraňoval Vláčila při dokončování Markety Lazarové. Zatímco režisér se potil u střihu své rozmáchlé fresky, Liška tvrdil, že nemá ještě dokončenou hudbu, aby umožnil Vláčilovi film patřičně cizelovat v postprodukci. Liška skládal v projekci se stopkami v ruce a často zasahoval i do střihu. Kameraman Emil Sirotek jednou řekl: "Když jsem věděl, že bude film skládat Liška, točil jsem dlouhé panoramatické záběry, aby mohl mistr komponovat. Měl to moc rád."
Liška svou práci miloval a snažil se neustále vymýšlet nové motivy. Pro film Ovoce stromů rajských jíme (1969) Věry Chytilové mlátil v rytmu do stěny prknem a pro Hříšní lidé města pražského si oblíbil flašinet.
Zdeněk Liška dosáhl glorioly legendy ještě během svého života. Po slovech jednoho skladatele: "Slož také nějaký kus mimo film. Filmy se dají do archivu a na koncerty se bude chodit pořád." se prý Liška jen usmál, mávl rukou a odešel.
