Věra Chytilová

Studovala architekturu v Brně, byla kresličkou a laborantkou. Ve Filmovém studiu Barrandov začínala jako klapka, skriptka, asistentka a pomocná režisérka. Po několikaleté filmařské praxi (1953-1957) vystudovala režii na FAMU v Praze (absolventský film Strop,1962). Jedna z nejvýznamnějších evropských režisérek. V roce 1993 o ní natočila Irena Pavlásková dokument v rámci cyklu GEN. V roce 1992 jí bylo uděleno francouzské vyznamenání Rytíř umění a literatury. V roce 1998 převzala z rukou prezidenta Václava Havla Medaili za zásluhy. V létě 2000 pak získala na MFF Karlovy Vary Zvláštní cenu (Zlatý křišťálový glóbus) za dlouholetý přínos světové kinematografii. U filmu začínala v ?typicky ženských profesích - jako klapka, skriptka, asistentka režie a pomocná režisérka. Teprve po několikaleté praxi odešla studovat režii na FAMU do ročníku Otakara Vávry. První dáma českého filmu po začátcích ovlivněných metodou cinéma verité - středometrážní filmy STROP (1961) a PYTEL BLECH (1962) a celovečerní film O NĚČEM JINÉM (1963) - natáčí stylizované SEDMIKRÁSKY (1966) a filosofické podobenství OVOCE STROMŮ RAJSKÝCH JÍME (1969). Po několikaleté nucené tvůrčí odmlce realizovala HRU O JABLKO (1976), kde stejně jako v?dalších filmech PANELSTORY (1979), KALAMITA (1981), FAUNOVO VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE (1983), PRAHA - NEKLIDNÉ SRDCE EVROPY (1983, dokument), VLČÍ BOUDA (1986), ŠAŠEK A KRÁLOVNA /1987/, KOPYTEM SEM, KOPYTEM TAM /1988/), MÍ PRAŽANÉ MI ROZUMĚJÍ (1991, DĚDICTVÍ ANEB KURVAHOŠIGUTNTAG (1992) předvedla schopnost osobitého pohledu na realitu a snahu inovovat zaběhlé filmařské postupy. V?roce 1997 natočila černou komedii film PASTI, PASTI, PASTIČKY.