Recenze: Monster Hunter - Akční fantasy od režiséra Resident Evil je ojedinělým úkazem a zřejmě nejšílenějším filmem, jaký letos uvidíte.

Recenze: Monster Hunter - Akční fantasy od režiséra Resident Evil je ojedinělým úkazem a zřejmě nejšílenějším filmem, jaký letos uvidíte. 7 obrázků v galerii
Monster Hunter | Foto: Looper
Občas se objeví filmy, na jejichž definici zkrátka neexistují dostatečně výstižné přívlastky. Nová videoherní adaptace, která nás zavádí do světa ovládaného obrovskými monstry, je přesně takovým případem. A nikoli v pozitivním světle.

Představme si sledování akčního dobrodružného filmu jako jízdu na horské dráze. Hodláme se v prvé řadě skvěle pobavit a odreagovat, ale zároveň hledáme jistoty, které nás pevně drží v sedačkách a znemožňují vypadnout z bezpečného rytmu. Takové přirovnání je adekvátní, neboť fantasy akčňák od žánrového matadora Paula W.S. Andersona (Resident Evil) s názvem Monster Hunter se ze všech sil snaží, aby splnil parametry adrenalinového 'rollercoasteru'. Tento anglický výraz pro horskou dráhu je ostatně už dlouhá léta termínem, jímž se ve filmové branži referuje ke vzrušujícím akčním atrakcím. A těch je Monster Hunter skutečně přecpaný k prasknutí, přičemž nejlépe jej lze charakterizovat jako nepřetržitou smršť dynamického pohybu, který postrádá jakékoli tradiční jistoty a diváka svým roztěkaným rytmem skoro ohrožuje na duševním zdraví.

Trailer:

Záměrně jsem se zatím nezmiňoval o žádných postavách, neboť jejich úloha a vykreslení zcela odpovídají zoufale napsanému příběhu, v němž se ocitají. Hlavní hrdinkou je drsný mariňák Artemis v podání režisérovy manželky Milly Jovovich. Její ozbrojená jednotka se v úvodu nachomýtne do zuřivé pouštní bouře, vykradené z nového Šíleného Maxe, jejímž přičiněním se ocitá v jakémsi alternativním světě, kde dominují přerostlá a nepřátelsky laděná monstra. Ostatní vojáci jsou rychle zlikvidováni a Artemis se ocitá ve společnosti místního domorodce s přezdívkou Hunter (Tony Jaa), s nímž bojuje o přežití proti zdánlivě nepřemožitelným obyvatelům tohoto záhadného a smrtelně nebezpečného místa.

Oba protagonisté pochopitelně nemají žádnou minulost, kterou by syžet považoval za důležitou, a slouží pouze jako fixní bod v nekončící přehlídce útoků monster. Obvyklé seznámení s postavami tak ustupuje okamžitému nástupu akce a konfrontace s první obludou ve světě, který není nijak vysvětlen a na ten reálný je napojen nanejvýš chatrným oslím můstkem. Vzhledem k hutnosti zvratů a motivací hrdinů měl mít celý film 40 minut, do nichž mohl Anderson nasoukat jen ty nejpovedenější a nejšílenější záběry, a tempu vyprávění by to jedině prospělo. Příběh ovšem trvá skoro o hodinu déle a Anderson opakovaně znásilňuje snahu o dynamický rytmus otravnými zpomalovačkami, které dobře fungovaly možná před třiceti lety a pod taktovkou hongkongského mága Johna Woo.

Monster Hunter | Foto: Screen Gems

Celé to na jednu stranu zní jako nepolevující zábava, ale jen hezký vizuál a spousta pohybu zkrátka nezakryjí děravost scénáře a hloupost dílčích zvratů. Především výstavba fikčního světa, založeného na prolínání dvou odlišných realit, je opravdu prostinká a před postavy neklade v podstatě žádné výzvy, za nimiž by mohly v průběhu směřovat a vést pozornost diváka. A možná ještě zoufalejší je interakce mezi hrdiny a jejich zasazení do tohoto blíže nepopsaného prostředí - pouštní trosečník Hunter je špičkový bojovník a nějakým zázrakem si pod neustálými útoky nočních potvor dokázal vybudovat nedobytný kryt ve skále, zatímco vyčkával na spásnou pomoc. Při prvním přímém setkání s Artemis na ni ovšem bezhlavě zaútočí a odehraje se mezi nimi snad desetiminutová bojová sekvence. Jeho agrese je přitom zcela nesmyslná, neboť na podporu dalších lidí sám čekal a už předtím pomáhal jednotce uprchnout před armádou monster. A co víc, jejích urputný souboj nakonec končí náhlým podáním ruky a silným přátelstvím.

Na dnešní poměry jde svým způsobem o ojedinělý filmový úkaz, kdy celkem štědře zajištěná produkce zcela zavrhne vyprávění příběhu a veškerý arzenál soustředí na hrdinské pobíhání mezi svými monstrózními atrakcemi. Některé scény sice mají slušný náboj, avšak v rámci filmu coby vypravěčského celku je střih tak zběsilý a přímočarý, až se paradoxně stává nudným a repetitivním. Akce střídá akci bez nějaké vnitřní provázanosti a často také bez zřejmé motivace. Andersona přitom nelze považovat za vrozeného břídila a spousta fanoušků dodnes nostalgicky vzpomíná na jeho výborný Horizont události, popřípadě na ryze zábavné Rallye smrti s Jasonem Stathamem. V posledních letech se z něj však evidentně stal tvůrce drahých akčních videoklipů, v nichž do hrdinského světla vehementně vystavuje svou životní lásku Millu Jovovich. Té to jistě pořád dost sluší a v drsné poloze je asi největším kladem filmu, jenže svou tuctovou postavu a mizerný nedopečený děj zachránit nemůže. A nijak jí v tom nepomáhá ani mlčenlivý Tony Jaa, ani jindy favorizovaný Ron Perlman, jenž zde vyfasoval jen pár minut a navíc hodně směšnou paruku.

Monster Hunter | Foto: Screen Gems

Monster Hunter se těšil celkem hlasité propagaci a lákal na novou spolupráci dvou hlavních tváří úspěšné série Resident Evil, ale výsledkem je tristní fiasko, které lze akceptovat leda jako brakový dodatek k současným blockbusterům. I jako vědomý brak by ale snímek rozčiloval svou odfláklou kostrou, jejíž křehkost jen narůstá s vědomím, že to Anderson a spol. asi brali smrtelně vážně. Za pochvalu stojí snad jen výbušný soundtrack Paula Haslingera a několik zdařilejších pokusů o stylizovaně nasvícené záběry. Jinak jde o hloupoučký a nezábavný chaos, jenž by měl urychleně ukončit hollywoodskou kariéru střihače Doobieho Whitea.

Hodnocení: 25%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Ankety
Máte rádi žánr true crime?
Ano, mám.
Mám, ale není můj nejoblíbenější.
Ne, nemám.
Vyhýbám se mu, děsí mě.
Je to pro mě subžánr s velmi různorodou kvalitou.
Co je to true crime?
Nejnovější články:
Načíst další články