Co se skrývá pod pojmem "moderní mýtus"?

Co se skrývá pod pojmem "moderní mýtus"? 31 obrázků v galerii
Thor: The Dark World (2013) | Foto: Walt Disney Pictures/Marvel Studios
Kdysi dávno by se možná mýty daly považovat za pravdivé. Dnešní moderní člověk ale už přinejmenším tuší, že každý starověký mýtus byl lidmi nějakým způsobem přibarven. V čem se liší starověké mýty od těch moderních?

Co je to vlastně mýtus? Toto slovo pochází z řeckého slova pro vyprávění, mythos. Jak nám to může napovědět, kořeny mýtu sahají až do dávných dob starověku a možná ještě dál. Starověký mýtus je specifickým vyprávěním o minulosti a jeho úkolem je popsat vznik světa. Jeho postavami jsou Bohové (nebo Bůh), kteří zde stvoří svět a odpoví nám na všechny otázky týkající se tohoto velkolepého činu.

Thor (2011) | Foto: Walt Disney Pictures/Marvel Studios

Co je ale důležité zmínit, je existence dvou odlišných typů mýtu - mýtus původní a mýtus literární. Jak už nám jejich názvy mohou napovědět, jedná se prakticky o naprosté protipóly, které se navzájem v mnoha věcech vylučují.

Původní mýtus má za úkol povyprávět o počátku věcí, člověka a popsat nám základní události. Určuje dějinám jejich směr a je vždy anonymní a kolektivní. Jeho původní posluchači jej považovali za pravdivý. Sděloval vyšší pravdu, kterou běžný lidský rozum nemohl nijak zprostředkovat. Odehrával se většinou v cyklickém čase, to znamená, že vypráví takovou minulost, která kdysi byla, ale opakuje se pravidelně. Nevýhoda je, že se jich díky jejich ústnímu tradování moc nedochovalo.

Thor (2011) | Foto: Walt Disney Pictures/Marvel Studios

Literární mýtus je pak takový, který již není anonymní a je zaznamenáván písemnou formou. Jeho původ lze připsat jednomu konkrétnímu autorovi a nemá status pravdivosti a ani za pravdivý není považován. Mezi nejznámější literární mýty patří například Odyssea od Homéra. Příběh často odbočuje směrem k rozpravě o bozích, takže je zde mýtus rozhodně přítomný. Často se ale právě u tohoto příběhu řeší problematika, zdali se jedná o epos nebo o mýtus. Můj názor je, že má od každého trochu.

Pán prstenů: Společenstvo prstenu (2001) | Foto: New Line Cinema

Na dlouhou dobu tvorba mýtu prakticky utichla, teprve v 19. století se jeho tvorba opět rozrostla a jeho popularita trvá do dnešních dnů. Jaký je ale rozdíl mezi starověkými a moderními mýty? První je důležité zmínit, že moderní mýty jsou rozhodně literárního, konkrétně autorského typu. Napodobují mýtus původní, ale jsou to umělá vyprávění o vzniku světa (spíše fikčního světa) a jsou vždy dílem jednoho autora a zaznamenaná do písemné podoby.

Jistě už vás hned takových moderních mýtů napadá, ale nejprve se ještě krátce pokusím tento pojem osvětlit. Dnešní moderní mýty jsou populární hlavně v oblasti popkultury. Dal by se Superman považovat za mýtus? Ano, rozhodně ano. Vždyť i on je Bůh. Dostal se k nám z jiné části z vesmíru, z dokonale kompletního světa se svou vlastní historií a obyvatelstvem. Jeho postava uspokojuje touhy moderního člověka, který ví, že je omezený, ale sní o tom, že se jednoho dne ukáže jako mimořádná osobnost, jako hrdina.

Man of Steel (2013) | Foto: Warner Bros.

Moderní mýty jsou v komiksovém světě opravdu velmi populární a jak jsem naznačila výše, můžeme je hledat prakticky v každém superhrdinském příběhu. Ať se jedná o Marvel nebo o DC, každý pracuje se vznikem vesmíru, se vznikem mimozemských ras a lidí s nadpřirozenými schopnostmi, kteří jsou považováni za bohy. Někteří z nich jsou dokonce zaznamenanou mytologií inspirovaní. Stačí si vzpomenout například na germánského boha Thóra, kterého se ujal Marvel a vytvořil z něj oblíbeného hrdinu z Asgardu. Jeho existence v komiksech je sice „skutečnou“ mytologií opravdu jen inspirovaná, ale stále velmi zřejmá, a dokonce se k ní jak v komiksech tak ve filmech několikrát odkazuje.

Thor: Ragnarok (2017) | Foto: Walt Disney Pictures/Marvel Studios

Dokonce bych mohla zabrousit i do dalekých asijských krajů, kde vládne anime a manga. Když se na to podívám hodně s odstupem a nebudu zabíhat do přílišných detailů, tak by se dala prakticky vzato každá druhá manga považovat za jakýsi moderní mýtus. Mohu vyzdvihnout například oblíbené mangy jako je Shingeki no Kyojin (2013 - 2020), ve které se lidé uzavřeli do obrovských „výběhů“, aby se ubránili útokům lidožravých titánů. Autor si zde vymyslel svůj vlastní svět a jeho historii dopodrobna rozebral od jejího vzniku až do konce. Nebo například manga Kimetsu no Yaiba (2019 - 2020), která nás provede japonskou historií, kterou sužují krvelační démoni. I u této mangy platí, že zde v její smyšlené historii nenaleznete prázdné místo.

Shingeki no kyojin (2013) | Foto: Wit Studio
Demon Slayer: Kimetsu No Yaiba (2019) | Foto: Aniplex

Dnes se dá považovat za mýtus každý román, který má stvořený svůj vlastní fiktivní svět. Tím se asi od svých antických předků odlišuje nejvíc. Dnešní moderní mýty jsou totiž již zcela fiktivní literární prozaická díla, která se za pravdivá nedají považovat ani v tom nejdivočejším snu a ani se nesnaží jako pravdivé vypadat. I když o tomto bychom možná mohli polemizovat.

Jedním z úplně nejslavnějších autorů moderních mýtů je rozhodně J. R. R. Tolkien. Vsadím se, že vás také napadl jako první a to zcela oprávněně. Tolkien si totiž nejen, že vytvořil svůj vlastní fantasy svět, který rozvíjí ve svých románech jako je Hobit nebo Pán prstenů, ale dokonce si stvořil i své vlastní jazyky, které má do detailu propracované a zaznamenané. Stejně tak pracoval i s historií Středozemě, která je důkladně zaznamenaná v kronice Silmarillion. Jedná se nepochybně o mýtus, i když je zcela fiktivní. Vystupují zde bohové, elfové a další kouzelné bytosti, které stály u stvoření světa a do dnešních dnů o nich vypráví příběhy.

Pán prstenů: Společenstvo prstenu (2001) | Foto: New Line Cinema

Mezi dalšího tvůrce mýtů můžeme řadit i H. P. Lovecrafta, který se na rozdíl od Tolkiena uchýlil ke zcela jinému žánru - hororu s kapkou sci-fi. Jedním z nejznámějších mýtů od Lovecrafta je jistě Mýtus Cthulhu, který rozvíjí historii prastarého tvora, který cestoval vesmírem a usadil se na naší planetě ještě dávno před stvořením lidstva. V Lovecraftově mýtu sledujeme vývoj planety ještě dávno předtím, než jsme na ní existovali my, popisuje nejhrůznější války prastarých tvorů z kosmu a také možnosti jejich koexistence na Zemi po boku lidí. Stejně jako Tolkien, i Lovecraft pracuje s fiktivní kronikou nazvanou Necronomicon, která je mnohdy účastnicí i samotných povídek a skrz ni je popsisována historie a život nejen Velkého Cthulhu, ale také dalších mimozemských ras, které kdy navštívily naši Zemi.

Cthulhu | Foto: Neznámý

Jak můžeme vidět, mýty se průběhu časů změnily z legend o vzniku světa a lidstva, na zcela fiktivní příběhy, které jsou na první pohled výplodem autorovy fantazie. Možná jsem ale u někoho probudila o moderní mýty zájem a na základě mnou uvedených teorií a příkladů, bude k tomuto původně literárnímu odvětví přistupovat od této chvíle s větším zájem a badatelským záměrem. Už jste přišli na nějaké vaše oblíbené mýty?

Ankety
Jaký film Alana Parkera máte nejraději?
Bugsy Malone (1976)
Půlnoční expres (1978)
Sláva (1980)
Pink Floyd: The Wall (1982)
Střílejte na měsíc (1982)
Křídla (1984)
Angel Heart (1987)
Hořící Mississippi (1988)
Navštivte ráj (1990)
The Commitments (1991)
Vítejte ve Wellville (1994)
Evita (1996)
Andělin popel (1999)
Život Davida Galea (2003)
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist