27.9.2017, 18:00

Divočina za našima humny. Dokument Krajinou domova jí jde naproti

Působivé dokumenty o divoké (wildlife) přírodě jsou doménou zahraničních produkcí. Od září se nicméně do party režisérů, kteří rádi vyrážejí vstříc rozmarům počasí, přidal Petr Krejčí v druhé řadě cyklu Krajinou domova. Pro diváky vyhledal nejen krásy a scenérie, které máme tak říkajíc za humny, ale ve spolupráci s kameramanem Michalem Matuškou zaznamenal vzácné a divoké druhy - rysy, vlky, dravce nebo zubry - v jejich přirozeném prostředí.

To, že má Česká republika překrásnou přírodu, je bez diskuze. Ovšem její místo na vrcholu světových přírodních scenérií si umí představit jen málokdo. S tímto stereotypem se snaží bojovat Petr Krejčí v již druhé sérii dokumentárního cyklu Krajinou domova, který vysílá od 7. září druhý program České televize každý čtvrtek od 21:30.

Upoutávka:

V deseti dílech divák opět nahlédne na přírodní krásy České republiky způsobem, jakým světové produkce přírodních seriálů nahlížejí na nejvýznamnější fenomény. Tentokrát není tolik využito pohledu z ptačí perspektivy pomocí dronů, jak tomu bylo v sérii předchozí, ale mimo jiné se objektiv zblízka zaostří na ty zcela běžné, ale i nejvzácnější představitele naší fauny. Druhá série Krajinou domova se natáčela ve všech českých národních parcích, v mnoha chráněných krajinných oblastech, ale i v běžně dostupné krajině, kam může vyrazit každý z nás.

„Celý projekt jsem připravoval deset let, začínal jsem s představou, že budu točit na filmový materiál a lítat helikoptérou nebo na rogale. Probíral jsem to tenkrát s Janem Svěrákem, který v každém svém filmu prokazuje obrovský cit pro krajinu, a nikdy nezapomenu, s jakou vstřícností mi byl ochotný poradit, poskytnout cenné informace. On světový filmař, mně, neznámému krajináři. Vždycky si na to vzpomenu, když mě dnes někdo požádá o radu nebo pomoc s natočením nějakého krajinářského motivu a snažím se být také tak vstřícný,“ říká režisér projektu Petr Krejčí.

K cyklu složil hudbu Jan Maxián, který spolu s Aloisem Švehlíkem projektu propůjčil svůj hlas. „Moje úloha v tomto seriálu nebyla velká, ale práce na něm mě těšila. Nikdy jsem takové záběry naší krajiny neviděl, navíc je to napsané s určitou básnickou licencí, moc dobře se to čte. Měl jsem kladné
ohlasy na první díly a věřím, že pokračování Krajinou domova diváky osloví ještě víc,“
komentuje svoji účast Alois Švehlík.

V první sérii Krajinou domova šlo o představení základních typů naší krajiny (hory, vrchoviny, pahorkatiny, nížiny, kras a podobně). Druhá série se těmito typy krajin zabývá detailněji. Bez nadsázky se jedná o první český wildlife seriál, neboť kromě samotné krajiny představí i velké množství zvířat, od těch běžných až k nejvzácnějším. Jde přitom o volně žijící druhy v jejich přirozeném prostředí.

Režisér Petr Krejčí | Foto: Česká televize

Rozhovor s režisérem Petrem Krejčím

Co vás přitahuje na přírodních scenériích a co vás přimělo věnovat se další sérii cyklu Krajinou domova?
Ten projekt byl koncipován do dvou až tří sérií hned na začátku. Kdybychom chtěli o české krajině natočit komplexní seriál „the best of“, tak točíme dlouhá léta. Byl by to „nekonečný“ dokumentární seriál. Nejsou to jen přírodní scenérie, co mě tolik oslovuje, ale krajina obecně. Speciálně naše krajina. I s tím, co jsme do ní vložili my. Myslím, že česká a moravská krajina má ve vínku být krásná. Díky pestré geologii a všelijakým dalším vlivům je prostě výjimečná. Moc rád o tom vyprávím, a proto o tom také točím.

V minulé sérii cyklu jste hodně využíval při natáčení drony. Zůstal jste této technice věrný?
První série byla o více méně letmém doteku několika základních typů krajiny - hory, kras, luhy, skalní města a podobně. Ve druhé sérii Krajinou domova drony samozřejmě zůstávají, ale jsme také mnohem více na zemi, kde pozorujeme už nejen vzácné rostliny, ale poprvé u nás v takové míře i zvířata. Od běžných druhů po ty nejvzácnější.

Drony už dnes využívá k natáčení a fotografování kdekdo, a to i z řad amatérů. V čem spočívá přidaná hodnota profesionála?
Sám dron neřídím, takže můžu nabídnout jen pohled režiséra. Určitě je mezi amatéry spousta lidí, kteří dělají úžasné záběry na profesionální úrovni. Naše přidaná hodnota je možná v tom, že víme, co točíme a jaké záběry potřebujeme. Neustále řešíme světlo, úhly pohledu, kompozici obrazu. Každý
dronový záběr musí mít obsah a musí fungovat mezi ostatními záběry, vyletět do výšky nestačí.

Záběry připomínají kvalitou a stylem natáčení některé cykly BBC nebo National Geographic. Byl pro vás nějaký zahraniční projekt inspirací?
Byl bych moc rád, kdyby tomu tak opravdu bylo. Pracujeme na tom, abychom se neustále někam posouvali, učíme se novým věcem, všelijak improvizujeme. Ale abychom skutečně dosáhli technických kvalit jako kolegové v BBC, potřebovali bychom mít na natáčení ještě mnohem více
času, a tím i financí. Mám nakoukánu spoustu dokumentů z celého světa, ale žádná vědomá inspirace tam není. Nejvíce mě inspiruje samotná krajina. Vyprávím o ní po svém.

V čem spočívá jedinečnost naší krajiny?
Právě v tom, že je předurčená být hezká, různorodá, vlídná. Polohou uprostřed kontinentu, geologickou stavbou, reliéfem, mnohostí různých typů krajin. Vnímáme svoji krajinu často jako nejkrásnější široko daleko, ale naše krajina má vrchol své krásy už za sebou. Ten trval dlouhá staletí a ještě před pár desítkami let tomu tak bylo. Nicméně od poloviny 20. století jí dáváme intenzivně zabrat. Snažím se tu jedinečnost a ztrácející se půvab zachytit, oslavit, abychom mohli pochopit, že to, jak to u nás vypadá, máme v rukách jen my.

Snažíte se cyklem veřejnosti předat i nějaké poselství o stavu ekologie?
No samozřejmě, v každé epizodě se dotýkám nějakého konkrétního problému, ten má ovšem skoro vždy řešení, jen některé změny jsou nevratné. Dnes se ve velkém řeší nedostatek vody. Neměli bychom být příliš překvapení, že se začínáme potýkat s nevídaným suchem a ztrátou vody v krajině, když jsme udělali všechno proto, abychom tu vodu z krajiny co nejrychleji dostali pryč. Celou zemi jsme zmeliorovali, mokré louky vysušili, potoky a řeky svedli do umělých koryt, lužní lesy jsme vykáceli, ostatní lesy přeměnili z listnatých smíšených na smrkové monokultury, betonujeme o sto
šest a pořád nám to nedochází.

Co jsme si mysleli, že se stane, když krajinu, která dřív byla doslova nasáklá vodou, odvodníme? Že bude pořád tak šťavnatá a zelená? Stále jsme schopní uvažovat o zatopení dalších údolí, o megalomanském kanálu Labe – Odra – Dunaj, pořád na polích hospodaříme
jako by ta půda byla nevyčerpatelná. Přicházíme s každým deštěm o tu nejúrodnější zeminu, protože zemědělci – říkejme jim dnes spíš dotačníci – neřeší budoucnost, neumí navázat na tradici. Na polích pěstujeme palivo, místo tradičních plodin. Na té nejúrodnější černozemi dovolujeme stavět obří
hangáry všelijakých překladišť a skladů, solární elektrárny taky často umisťujeme přímo na úrodná pole.

Režisér Petr Krejčí | Foto: Česká televize

Na kterém díle se vám pracovalo nejlépe a který jste dělal nejraději?
Bavila mě práce na všech epizodách, nemám žádného favorita, který by ostatní díly v něčem převyšoval. Mám díky rodinné historii nejblíž k Pálavě, a ten díl, ve kterém je zachycena, je myslím hodně silný, právě i tím poselstvím o našem vztahu ke krajině. Oříšek byly jeskyně, protože musíte zachytit prostor, ve kterém se vůbec nic nehýbe, takže hrozí, že záběry budou vypadat jako fotografie. Úžasné bylo natáčení ve vojenském
újezdu v Doupovských horách, které diváci uvidí zachycené vlastně úplně poprvé. Obrovskou odpovědnost vnímám u dílu o Šumavě, protože to je v dnešní době alternativních faktů horký brambor.

V čem je podle vás druhá série Krajinou domova jiná než ta první?
Aby člověk mohl zachytit krajinu ve všech jejích náladách, v různém světle a všech ročních dobách, potřebuje minimálně rok natáčet. My jsme druhou sérii točili dva roky, což je obrovský luxus. Umožnilo nám to vyčekat si ty správné chvíle. Ale druhá série je díky tomu bez nadsázky prvním českým wildlife seriálem. Na jeho naplnění je potřeba nejen dostatek financí a času, je také potřeba kameraman, který má dar nekonečné trpělivosti, aby dokázal zachytit volně žijící zvířata v jejich přirozeném prostředí. Takový člověk se prakticky nemůže věnovat ničemu jinému, pokud se po něm chce, aby zachytil zvířata tak, jak to umějí třeba v BBC nebo National Geographic. A na to jsou
potřeba peníze, aby se takový lidé mohli zaplatit, aby na každý díl bylo k dispozici přibližně 25 natáčecích dnů. To se u nás ještě nepovedlo, až teď. Takže diváci opravdu uvidí, s kým v naší krajině žijeme. Desítky druhů ptáků, plazů, obojživelníků, hmyzu i savců.

Práce na této sérii je téměř hotová, plánujete něco dalšího s přírodní tématikou, nebo se budete věnovat úplně jinému odvětví?
Natáčím pro Českou televizi další dva dokumentární seriály. Jeden je o našem baroku, to je nádherné téma. A druhý o historii českého piva. Rád bych se také ještě jednou vrátil ke Krajinou domova a celý projekt uzavřel třetí sérií.

-
-

Související články:

Recenze: Planeta Česko - drama za "vaším" domem, při jehož sledování se tají dech

Larva motýla pod mravenčím drobnohledem. Sladkovodní užovka hltající po vzoru krajty kapra. Losos na Šumavě. Zubr v Milovicích. Nebo vlaštovka, která...

Exotika české krajiny a "obyčejných" zvířat. První celovečerák o naší přírodě je tu

V prostředí severočeských hnědouhelných dolů a výsypek, v místech, kde se před třiceti lety natáčel oscarový fiktivní dokument Ropáci (1988), a která i...

Třicet let byla vymazána z povědomí národa a vyhrála Zlatou Prahu

Letošní nejvyšší ocenění festivalu Zlatá Praha Grand Prix Golden Prague získal dokument o operní pěvkyni Soně Červené, která nedávno oslavila 92. narozeniny.

Je vážně zdravé jíst ryby?

Filet Oh! Fish (2013) je parafráze na rybí sandwich řetězce rychlého občerstvení a dokument společnosti Upside, která se věnuje celé řadě ekologických...

Režisér dokumentu Nebe a led: „Uprostřed blizardu není čas filozofovat. Musíte prostě přežít!“

V 50. letech minulého století se vědec a dobrodruh Claude Lorius vydal na svou první výpravu na Antarktidu. Za polárním kruhem objevil a popsal jevy, které...

Vypravte se na kouzelnou Aldabru s dokumentem Steva Lichtaga

Úchvatný život na souši, ve vodě i v hlubinách oceánu kolem ostrova ukrytého před zraky lidí. Dobrodružství, které prožívají obří želvy i drobné rybky. A...

Představuje se svérázný film Proti přírodě

Norský snímek Proti přírodě (2014) překvapí i zaryté fanoušky severské kinematografie. Ale nebude to nahotou, černým humorem a psychologickými pasážemi. Na...

Recenze: Vše je ztraceno - Robert Redford versus příroda

Robert Redford si vyjede na lodi, v jejímž boku se najednou objeví nepříjemně velká díra. A v díře voda. A ve vodě zkratované vysílačka. A tak začne série...

Ankety

Na které pokračování se Stallonem se nejvíc těšíte?
  • Creed 2
  • Rambo 5
  • Plán útěku 2
  • Expendables: Postradatelní 4
více k tématu:
Stallone otočil a Rambo 5 nakonec bude! Máme první plakát místo slibů
Který film by vás svým trailerem nejvíc nalákal do kina v dubnu 1993?
  • Julie a její milenci
  • Hračky
  • Mistr Kickboxu
  • Poslední Mohykán
  • Lotři
  • Hrdina proti své vůli
  • Ve stínu gangu
  • Konkurenti
  • Noc na zemi
  • Zelená karta
více k tématu:
Retro: Na co jsme mohli vyrazit do českých kin v dubnu před 25 lety?

Nejnovější články:

Sdílet tuto stránku:

Partneři: