Marie Heurtinová se narodila koncem 19. století jako slepá a hluchá. Žila víceméně jako divoké zvíře, až ji někdy v 10 letech jejího života otec odvezl do ústavu, kde se o ni začala starat sestra Markéta. Přesněji řečeno, Marii v ústavu nechtěli, ale sestra Markéta se o ni začala starat proti vůli Matky představené, protože v ní cítila "boží duši", nebo tak něco.
(Předpokládám, že znáte knihu "Hobit" a cokoliv, co v ní je, nepokládám za spoiler) Něco k ději? OK, něco k ději. Film začínám Šmakovým ohnivým útokem na Jezerní město (a jeho prostřelením). Následuje Thorinův "descent into madness", pak megabitva (s odbočkám ke komornějšímu souboji poblíž), a pak překvapivě rychlý konec (vše po bitvě je myslím značně stručnější, než v knize).
Sandra (Marion Cotillardová) se dostala do nezáviděníhodné situace. Má být propuštěna z továrny, kde byla dosud zaměstnána. Zachránit se může jen tím, že při hlasování, které proběhne za dva dny, musí aspoň polovina z tuctu spolupracovníků zvednout ruku proti jejímu odchodu - ale přijdou tak každý o bonus 1000 Euro. (Je to ještě trošku komplikovanější, ale toto je základní myšlenka.)
Před pár lety jistý John Maloof víceméně náhodou koupil v aukci pozůstalost zcela neznámé ženy - Vivian Maierové, dětské opatrovatelky. A našel v ní více než 100 000 fotografií v různém stádiu existence: Od nevyvolaných negativů až po hotové fotografie. Velmi kvalitních fotografií.
Přímé pokračování Blbého a blbějšího (které zcela ignoruje divný prequel) se k našim hrdinům vrací po 20 letech a vydává se s nimi na nový road trip. Harry totiž zjistí, že má dvacetiletou dceru a vydává se za ní. A Lloyd ho samozřejmě doprovází...
Tento slovenský film je vzpomínkou na druhou polovinu 60. let, kdy desetiletý kluk vyrůstá v příhraničním městečku nedaleko Bratislavy, těsně u hranice s Rakouskem. (Kteroužto skutečnost jsem si odvodil až pomocí Google Maps na základě německé cedule "Marchegg", která se na konci filmu na pár sekund objeví. Ale o tom podrobněji až za chvíli.)
I když jde o pokračování, jehož název se od prvního dílu liší jen přidanou číslicí, nejsou v tomto filmu žádní "šéfové na zabití", ani "horrible bosses" (podobně jako v Madagaskaru 3 není Madagaskar).
V tomto českém dokumentu se prolíná několik motivů. Především vypráví o Čechovi, který se s rodinou (manželka, tři děti) přestěhuje dlouhodobě do Číny, aby zde vyučoval češtinu.
Především musím upozornit, že nejsem nejvhodnějším recenzentem tohoto filmu, neboť 1) knihy jsem nečetl, 2) předchozí filmy jsem viděl, ale každý jen jednou a už jsem je do značné míry zapomněl. Tudíž tato recenze bude mít značně omezenou praktickou hodnotu. Takže, s tímto vědomím... Do toho.
Sever Ruska, současnost. Nikolaj žije s manželkou a dospívajícím synem na sychravém pobřeží sychravého moře, vedle trosek lodí a koster velryb.
Mladý irský keyboardista Jon (Domhnall Gleeson) je nečekaně požádán, aby narychlo zaskočil za indisponovaného keyboardistu avantgardní kapely. Záskok se podaří a Jon je následně víceméně unesen na opuštěnou chatu, kde má s kapelou dát dohromady nové album.
Do Hollywoodu přijíždí mladé děvče (Mia Wasikowska) s popáleným obličejem a ambicemi. Na doporučení Carrie Fisherové (skutečná Carrie Fisherová, naštěstí ne v kovových bikinách) se stává osobní asistentkou stárnoucí herečky (Julianne Mooreová).
Osudy několika spolu nesouvisejících židovských umělců těsně před okupací a po ní.
Tento nový remake / reboot / bůhvíco nám chce vyprávět o tom, jak se ze sexy rumunského prince stal nesmrtelný upír.
Nejúspěšnější argentinský film všech dob je sbírkou šesti povídek (nesouvisejících a nijak navzájem nepropojených), které mají jedno společné téma: Pomstu.