Steven Spielberg

Drama Zachraňte vojína Ryana (Saving Private Ryan) z roku 1998 patří mezi stále milovaná díla válečného žánru a skutečně jen hrstka snímků odehrávajících se na bojištích 20. století se mu dokáže vyrovnat. Zkušený matador Steven Spielberg zde dokázal vybalancovat poutavý příběh, hrůzostrašné bitevní scény i poselství amerického patriotismu, který možná leckomu přišel už poněkud vyděračský, filmařské kvality díla však rozporovat nelze. Nechybělo přitom mnoho a snímek kvůli vzpouře hereckého ansámblu vůbec nemusel vzniknout.

Jen málo tvůrců je s Hollywoodem spjatých tak pevně jako Steven Spielberg. Pokud byste měli jmenovat typického hollywoodského filmaře nebo nějaký snímek vystihující zámořskou kinematografii, spousta z nás by jistě vyhrkla Spielbergovo jméno či jeho věhlasné tituly jako Čelisti, Jurský park, Zachraňte vojína Ryana, Schindlerův seznam nebo sérii filmů i Indianu Jonesovi. Může za to nejen samotná kvalita těchto titulů, ale i jejich suverénní řemeslo, díky němuž se Spielbergovi bez ohledu na žánr či hlavní téma téměř vždy podařilo doručit důstojnou podívanou.

Fascinace tím, co se ukrývá ve vesmírných dálavách a co by teoreticky mohlo navštívit i naši titěrnou planetu (a podle mnohých už navštívilo), provází Stevena Spielberga od nejranějších let. Už ve studentském filmu Firelight roku 1964 popisoval přílet UFO do provinčního amerického městečka, dva roky po premiéře Čelistí (Jaws) zfilmoval vlastní sci-fi námět do oslnivých Blízkých setkání třetího druhu (Close Encounters of the Third Kind) a roku 1982 dojal celou galaxii příběhem E. T. Mimozemšťana (E. T. the Extra-Terrestrial), jenž se navzdory duševnímu poutu s chlapcem Elliotem musí vrátit domů. Sedmasedmdesátiletá legenda kinematografie nyní dle webu Variety plánuje návrat ke kořenům a pověřila scenáristu Jurského parku (Jurassic Park) Davida Koeppa rozepsáním svého dalšího námětu o UFO, který prý hodlá i režírovat.

Někdo si dává záležet. Quentin Tarantino už delší dobu chystá svůj desátý a poslední snímek, jímž se měl stát jakýsi hybrid Taxikáře (Taxi Driver) a milostného dopisu filmové kritice s názvem The Movie Critic. Ten na podzim do hlavní role ulovil Brada Pitta, kroužil kolem Toma Cruise a za dílem kultovního filmaře měl zatáhnout oponu jeho možná nejosobnějším příběhem. Quentin však dostál své pověsti autora nečekaných zápletek a celý projekt se dle webu Deadline ruší. Tvůrce Pulp Fiction a Hanebných panchartů (Inglorious Bastards) si to zkrátka rozmyslel.

Africká audiovizuální estetika v Hollywoodu expanduje nejen zásluhou marvelovek jako Black Panther, ale také díky ghanskému všestrannému umělci jménem Blitz Bazawule. Hudební producent a písničkář režíroval svůj první celovečerní film roku 2018, podílel se na vizuálním hudebním albu Beyoncé Black is King a loni uvedl svůj muzikálový remake Purpurová barvy (The Color Purple) v produkci Oprah Winfrey a Stevena Spielberga. Warner Bros. nyní získalo práva na jeho vlastní scénář s pracovním názvem Black Samurai o legendárním africkém válečníkovi Yasukovi, jenž v 16. století sloužil pod japonským vladařem Oda Nobunagou.

Jedenáct členů izraelského olympijského týmu zemřelo před dvaapadesáti lety na mnichovských hrách, kde je povraždili členové extrémní palestinské organizace Black September. Tragické události se věnoval Steven Spielberg ve svém mistrovském díle Mnichov (Munich) z roku 2005, kde přejal perspektivu izraelských vykonavatelů pomsty pídících se po strůjcích atentátu, který upoutal pozornost celého světa. Nové filmové zpracování z Hollywoodu nese název September 5 a herec John Magaro v rozhovoru pro Movieweb uvedl, že tentokrát se dočkáme trochu jiného úhlu pohledu.

Francis Ford Coppola oslavil před pár dny 85. narozeniny. Tuto fázi života velkých umělců často trávíme vzpomínáním a jmenováním jejich největších úspěchů. Americká generace spratků ale nemá na odpočinek ani pomyšlení, jak ostatně vidíme u Scorseseho a Spielberga, kteří by furt něco dělali. Zdálky se přesto poslední roky mohlo zdát, že se Coppola na kinematografii vykašlal a vydělává miliony svým vinařským impériem. To byl ale jen kalkulovaný dlouhý nádech před poslední velkou písní. Dost možná jeho největší. Vysněné Megalopolis nakonec natočil prakticky výhradně z vlastní kapsy, což je u projektu za víc než 100 milionů dolarů bezprecedentní. Čeká nás ale jistě film jako žádný jiný.

Známé vtipy o postavách různých národností, v jejichž eskapádách vždy vynikne to nejsvéráznější řešení českého vlastence, vděčí za existenci lidem jako Viktor Lustig. Rodák z Hostinné byl jedním z nejvypečenějších podvodníků první poloviny 20. století, falšoval bankovky a dluhopisy, dvakrát inscenovaně prodával Eiffelovu věž, vychytrale tahal peníze z gangstera Al Caponeho a skončil ve věznici Alcatraz. Vznikne o něm český snímek pod taktovkou francouzského režiséra Jérôme Cornuaua, na němž se vedle Čecha Davida Blümela produkčně podílí také legendární Mario Kassar (Rambo, Terminátor).

Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.

Dobyvatelé ztracené archy (Indiana Jones and the Raiders of the Lost Ark), retrospektivně známí jako první Indiana Jones, se kromě Poslední křížové výpravy (Indiana Jones and the Last Crusade) nedočkali jednoznačně přijatého pokračování. Chrám zkázy (Indiana Jones and the Temple of Doom) byl v době premiéry považován za nejslabšího Spielberga (a na co proboha myslel ohledně toho agresivního orientalismu?), Království křišťálové lebky (Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull) nešlo přijít na jméno kvůli syslům, atomové ledničce a ošklivým trikům a Nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny)… ten v první řadě nikdo neviděl.

Časopis Forbes dal dohromady žebříček nejmajetnějších lidí planety, jemuž vévodí módní imperátor Bernard Arnault a zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk. Čtrnáct jmen má podle dané evidence na kontech přes 100 miliard dolarů, přičemž lidé ze showbyznysu jsou v této konkurenci přece jen upozadění. Mezi dolarové miliardáře každopádně náleží také čtveřice filmových tvůrců, jejichž přínos je minimálně u prvních třech osobností nezpochybnitelný a dobře známý. Čtvrté jméno naopak kdekoho překvapí.

Steven Spielberg patří mezi největší velikány amerického filmového průmyslu. Nejde však jen o to, že natočil spoustu povedených filmů. Jeho působení tvarovalo samotné prostředí Hollywoodu. Byl to on, kdo v dobrém a zlém odlil formy, které američtí filmaři používají dodnes. Jeho pochvala pro druhou Dunu (Dune: Part Two) tedy není jen osobním názorem jednoho člověka, ale pomyslným požehnáním od personifikace celého oboru.

Sedmatřicetiletá Megan Fox stále hraje po boku velkých jmen, ale poslední roky už plní zejména magazíny zaměřené na její oblečení, vizáž a soukromí. K nesmrtelnosti jí přitom stačily tři spolupráce s režisérem Michaelem Bayem (Skála), jenž ji v šestnácti letech nechal navléct bikiny ve druhých Mizerech (Bad Boys 2) a ve dvaceti dohlédl na to, aby atraktivní brunetka v prvních Transformers pobláznila Shiu LaBeoufa a s ním i většinu světa s přístupem k internetu a televizi. Po druhé části miliardové sci-fi série s podtitulem Pomsta poražených (Transformers: Revenge of the Fallen) ale Megan vesmír Transformers opustila, o čemž se diskutuje dodnes. Ženský idol osmdesátkové a devadesátkové generace přirovnal Baye k Hitlerovi, s agresivní exploatací svého obdivovaného těla se Fox nesmířila, i když dnes tomu jde na sociálních sítích naproti.

I mistr hororu se někdy utne. Spisovatel Stephen King je nejprodávanějším knižním autorem současnosti, jeho díla mají globální věhlas a řada z nich posloužila jako inspirace pro jedny z nejmilovanějších filmů kinematografie. Přece se mu však občas vytýká (podobně jako například Stevenu Spielbergovi) způsob, jakým své vzrušující příběhy odhalující lidskou temnotu a brutalitu zakončuje. Zpochybňovaná zakončení románů Osvícení nebo To King obrátil v ukázkový kompromis v knize Mlha (The Mist), již roku 2007 úspěšně zfilmoval Frank Darabont (Vykoupení z věznice Shawshank). Konec filmu spisovatelův ambivalentní přístup vytěžil velmi jednoznačně a drasticky, přičemž King Darabontovi přiznal, že udělal dobře. Vyvarujte se dalšího čtení, pokud nechcete příběh vyspoilerovat.

Okolo nového snímku režiséra Davida Leitche Kaskadér (The Fall Guy) se začíná v posledních dnech šířit velmi pozitivní šeptanda. Akční novinka sbírá po své premiéře na festivalu SXSW nadšené ohlasy mluvící o svěží žánrové jízdě a Goslingovi za film složil poklonu i samotný Steven Spielberg. Pozitivní vlnu nyní korunuje finální trailer, jenž je zároveň také tím nejstylovějším a nejzábavnějším.