Josef Žluťák Hrubý, narozen 2. prosince 1943 v Praze, zemřel 28. dubna 2015 v Praze, byl český herec a spisovatel. Svou přezdívku získal v době, kdy pracoval jako mechanik na nádraží Praha Střed (dnešní Masarykovo nádraží) a nosil bezpečnostní žlutou vestu.
Profesní dráha a osobitý styl
Josef Žluťák Hrubý prošel řadou různých zaměstnání - pracoval jako odečítatel vodoměrů, liftboy, promítač a noční recepční v hotelu Kriváň na náměstí I. P. Pavlova. Jeho svérázná bohémská povaha ho v 60. letech 20. století přivedla mezi uměleckou bohému, kde navázal kontakty s generačně a názorově spřízněnými divadelníky a filmaři. Díky těmto kontaktům začal dostávat menší filmové role. Hrubý byl typem osobitého klauna a šprýmaře, což mu otevřelo dveře do světa filmu a divadla, ačkoliv neměl formální herecké vzdělání.
Filmová kariéra
První epizodní filmovou roli získal Josef Žluťák Hrubý v roce 1968 v Jirešově zfilmování Kunderova románu Žert, kde ztvárnil postavu vojáka. Hlavní roli si zahrál zhruba o deset let později v komedii Tím pádem (1979) režiséra Karla Kováře. V tomto filmu ztvárnil svérázného venkovského pošťáka-vynálezce Amadea Macků, který je posedlý touhou létat. Scénář k tomuto filmu napsal jeho kamarád Jan Fleischer přímo pro něj, inspirován Hrubého rázovitou povahou. V dalších filmech se objevoval jako představitel menších figurek - například jako sluha ve snímku Svědek umírajícího času (1990), krčmář v Krvavém románu (1993) nebo bezdomovec ve filmech Waterloo po česku a Crash Road. Jeho filmografie zahrnuje také snímky jako Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979) režiséra Tomáše Svobody a Hadí jed (1981) Františka Vláčila.
Televizní a divadelní tvorba
V televizní tvorbě se Josef Žluťák Hrubý objevil v několika seriálech, mezi něž patří Lekár umierajúceho času (1983) režiséra Miloslava Luthera, Bylo nás pět (1994) Karla Smyczka, Hotel Herbich (1999) Hynka Bočana a Přízraky mezi námi (2000) Ivana Pokorného. Významnou kapitolou jeho kariéry byla účast v satirickém televizním pořadu Dvaadvacítka (1997-1999), kde spolu s Janem Krausem a Jiřím Ornestem vytvořil postavu investigativního reportéra. Se stejnými kolegy účinkoval také v úspěšné divadelní komedii Nahniličko v Divadle Kalich, která se díky originálnímu humoru hrála více než dvacet let. Jeho herecký talent využila i další pražská divadla - vystupoval v Divadle Na Zábradlí, Divadle Na tahu, Činoherním klubu, Divadle Komedie, Pražském komorním divadle a bezdomoveckém divadle Ježek a čížek.
Literární tvorba a závěr života
Kromě herectví se Josef Žluťák Hrubý věnoval i literární tvorbě. V roce 2002 napsal a vydal knihu tragikomických povídek s názvem Ptáci od Jákoba. Poslední roky jeho života poznamenala těžká nemoc, která mu znemožnila další umělecké působení a na téměř deset let jej upoutala na lůžko. Josef Žluťák Hrubý byl manželem spisovatelky Kateřiny Klaricové. Zemřel po dlouhé nemoci ve věku 71 let a byl pohřben v Mladé Vožici.