Wolfgang Müller

Wolfgang Müller (14. prosince 1922, Berlín, Německo – 26. dubna 1960, Lostallo, Švýcarsko) byl německý herec a kabaretista, který se proslavil především svou spoluprací s Wolfgangem Neussem v poválečném německém filmu. Raná léta a začátky kariéry Wolfgang Werner Georg Müller se narodil v Berlíně jako syn bankéře Wernera Müllera a jeho manželky Lisbeth, rozené Höferové. Během druhé světové války byl povolán k vojenské službě. Od 15. července 1942 sloužil v pracovní službě a 16. února 1943 obdržel povolávací rozkaz k Luftwaffe do Peenemünde. Jeho vojenská služba ho zavedla na západní frontu do Paříže, kde během pobytu v lazaretu (u Dijonu, říjen 1943) poznal Klause Güntera Neumanna. Pod Neumannovým vedením absolvoval Wolfgang Müller své první jevištní vystoupení ve frontovém divadle. Poválečná divadelní kariéra Svou profesionální divadelní dráhu zahájil v prosinci 1945 v Salzburském zemském divadle (Salzburger Landestheater). Od ledna 1946 působil jako kabaretista v souboru Freda Krause. V roce 1949 se seznámil s Wolfgangem Neussem, s nímž později vytvořil úspěšnou uměleckou dvojici. Müller vystupoval s Neussem a Ralfem Wolterem od 1. září 1949 v kabaretu Mutter Ey v Düsseldorfu. Jako Die zwei Wolfgangs (Dva Wolfgangové) se Müller a Neuss stali jedněmi z nejznámějších německých kabaretistů 50. let 20. století. Filmová kariéra Wolfgang Müller se ve filmovém průmyslu prosadil především v 50. letech. Společně s Wolfgangem Neussem vytvořili komické duo, které se objevovalo v řadě významných německých filmů té doby. Jejich komediální výstupy, často doplněné zpěvem, se staly charakteristickým prvkem mnoha snímků. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Das Wirtshaus im Spessart (The Spessart Inn, 1958), kde ztvárnil roli loupežníka Funzela v této populární filmové komedii režiséra Kurta Hoffmanna. Film byl natočen podle předlohy Wilhelma Hauffa a v hlavních rolích se představili Liselotte Pulver a Carlos Thompson. Dalším významným filmem v jeho kariéře byl Wir Wunderkinder (Aren't We Wonderful?, 1958), kde hrál postavu jménem Hugo. Tento černobílý satirický film režiséra Kurta Hoffmanna získal Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film v roce 1960 a byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě. V roce 1959 se objevil ve filmu Rosen für den Staatsanwalt (Roses for the Prosecutor), kde ztvárnil roli řidiče nákladního auta Karla. Tento kritický film režiséra Wolfganga Staudteho byl jedním z mála německých filmů 50. let, který otevřeně řešil nacistickou éru v Německu. Mezi další filmy, ve kterých Müller účinkoval, patří Der Stern von Santa Clara (1958), Schwarzwälder Kirsch (1958), Der Maulkorb (1958), Hier bin ich – hier bleib ich (1959) a Der lustige Krieg des Hauptmann Pedro (1959). Tragický konec Wolfgang Müller zahynul 26. dubna 1960 ve věku pouhých 37 let při letecké nehodě ve švýcarském Lostallu. Jako letecký žák se stal obětí leteckého neštěstí. Jeho hrob se nachází na hřbitově Waldfriedhof Zehlendorf v Berlíně. V roce 1989 byl vedle něj pohřben jeho filmový a kabaretní partner Wolfgang Neuss. Známý divadelní kritik Friedrich Luft o Müllerovi po jeho smrti řekl, že byl "vzácnou klaunskou povahou" a "brilantním technikem komična", který "se svou diferencovanou hlavičkou byl aktivní i ve složitějších sférách".