Petr Skala

Petr Skala, narozen 5. května 1947 v Písku, je významný český režisér, výtvarník, filmový experimentátor a jeden ze zakladatelů českého videoartu. Po absolvování píseckého gymnázia vystudoval Střední filmovou školu v Čimelicích a následně v roce 1975 úspěšně dokončil obor dokumentární tvorba, scenáristika a režie na pražské FAMU. Počátky experimentální tvorby Od roku 1967 se Petr Skala začal věnovat výtvarnému experimentování s filmovým materiálem. Jednalo se zejména o ručně malovaná, vyškrábaná, kolážovaná a jinak přetvářená okénka filmového 16 mm materiálu. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přenesl abstraktní, gestickou malbu na filmový pás. V tomto období vytvářel filmy především výtvarnou manipulací exponovaného materiálu: chemickými procesy, rytím, škrábáním, propalování, kresbou a malbou. Skala představuje v 70. a 80. letech pravděpodobně jediného zástupce abstraktního hand-painted filmu u nás a pravděpodobně i jediného zástupce experimentálního filmu v plném významu tohoto žánru. Profesní dráha Po absolvování FAMU se až do roku 1985 pokoušel marně získat stálé zaměstnání v oblasti filmu. Mezi tím pracoval jako externista pro Krátký film Praha (např. Český granát, Světlo naděje), a v letech 1981 až 1986 pro Československý rozhlas. Zde se mu poté podařilo získat stálé zaměstnání a pracoval tu až do roku 1991. Po absolvování oboru dokumentární tvorby, scenáristiky a režie na FAMU v roce 1975 se Skalova činnost ubírala dvěma směry: na jedné straně běžné filmové zakázky od Krátkého filmu, pro něhož Skala externě pracoval, a na straně druhé autorské experimentální filmy, tvořené v ústraní bez šance na širší distribuci mimo úzký okruh přátel. Vývoj experimentální tvorby Autorova experimentální tvorba je charakteristická zřetelným vývojem, který lze rozčlenit na několik na sebe navazujících fází. Své základní výrazové prostředky Petr Skala formuloval již v raných černobílých snímcích, v nichž poprvé uplatnil principy informelu. Po non-objektivní, výrazně barevné akční malbě první poloviny sedmdesátých let začal do filmových kompozic zařazovat figurativní prvky, přes které koncem osmdesátých let dospěl do současného videoartového projevu, v němž mísí abstraktní tvarosloví s počítačově upravovanými záběry reality. Pro všechny fáze Skalova experimentování je typické vytváření nesčetného množství variací, modifikací a kombinací několika základních vizuálních motivů. Průkopník videoartu V první polovině osmdesátých let Skala posunul svou tvorbu v užití zvuku a elektronického obrazu. Autor vůbec poprvé nechává své snímky ozvučit: doprovod k záběrům tvoří atonální elektroakustická hudba, jež svým stylem odpovídá experimentálnímu rázu výtvarného projevu. V obrazové složce pak Skala přistoupil k možnosti využít technologie videa, které se v socialistickém Československu teprve pomalu a zdlouhavě zavádělo. Své tehdejší snímky nejprve zpracovával na klasickém černobílém filmovém pásu, aby je následně promítnul na bílou zeď a zaznamenal na videokameru. Výsledný materiál pak barevně upravoval na video přístrojích Československé televize a později Střední průmyslové školy spojů, k jejichž vybavení měl skrze své osobní kontakty přístup. Skala se stal průkopníkem handmade filmu v Československu, byl jedním z prvních tvůrců videoartu a významně se angažoval na poli výzkumu počítačového zpracování obrazu. Dokumentární tvorba Skala režíroval téměř 150 dokumentárních, akvizičních a instruktážních filmů a navíc se režijně či autorsky podílel na několika stovkách rozhlasových pořadů a inscenací. Je známý především jako režisér dokumentárních filmů, ale také výtvarník a společně s Radkem Pilařem zakladatel a průkopník českého videoartu. Je autorem proslulého cyklu „Výtvarnické konfese", v němž zachytil v působivých dokumentech řadu významných výtvarníků (kupř. František Janula, Boris Jirků, Mikoláš Axmann, Michal Šarše, Zdeněk Tománek). Mezinárodní uznání V roce 1993 na Deutscher Videokunst Preis v Karlsruhe byla jeho tvorba zařazena do padesátky nejvýznamnějších videoartových počinů v rámci celého světa. Národní filmový archiv vydal DVD s názvem Petr Skala – Utajený experimentátor. Toto DVD, jež obsahuje Skalovy experimentální filmy z let 1969 až 1984, představuje vůbec první vydavatelský počin věnovaný experimentálnímu filmu u nás. Součástí DVD je booklet zahrnující monografickou studii, teoretické analýzy konkrétních tvůrčích období, biografii a kompletní filmografii experimentálního i dokumentárního filmu. DVD rovněž obsahuje bonusy v podobě videorozhovoru s umělcem a ukázek z jeho novější, videoartové tvorby. Práce Petra Skaly se naprosto vymyká čemukoli, co se odehrávalo v oblasti československé kinematografie šedesátých až osmdesátých let. V rámci svého experimentování se dostal zcela mimo hlavní proud, do sféry výtvarně orientovaného, abstraktního filmu, v jehož rámci hledá analogie mezi pohyblivým obrazem a hudebním projevem.