Jan (1) Císař

Jan Císař (28. ledna 1932 Hradec Králové – 14. dubna 2021 Unhošť), český divadelní pedagog, dramaturg, historik, teoretik a kritik. Vzdělání a počátky kariéry Jan Císař se narodil v rodině právníka v Hradci Králové, kde v roce 1951 odmaturoval na klasickém gymnáziu. Následně vystudoval divadelní vědu na DAMU v Praze, kde po absolutoriu v roce 1955 působil jako vědecký aspirant. Po skončení aspirantury nastoupil do Vesnického divadla, kde do roku 1960 zastával funkci dramaturga. V letech 1960-1963 pracoval jako redaktor časopisu Divadlo a následně se stal šéfredaktorem Divadelních novin, které pod jeho vedením rozšířily svůj záběr a byly přejmenovány na Divadelní a filmové noviny. V tomto období začal publikovat své články věnované teorii divadla a divadelní kritice v řadě odborných periodik a denním tisku. Pedagogická a odborná činnost Od roku 1965 působil Jan Císař jako odborný asistent na DAMU, kde se v roce 1966 habilitoval prací Divadla, která našla svou dobu. V roce 1985 byl jmenován profesorem. Na DAMU vedl katedru činoherní režie a dramaturgie a později katedru teorie a kritiky. V letech 1970-1972 zastával funkci děkana DAMU. Vedle pedagogické práce byl v roce 1970 uměleckým šéfem Divadla Jaroslava Průchy na Kladně a v letech 1971-1972 ředitelem Krajského divadla v Kolíně. V období 1981-1985 působil jako dramaturg Národního divadla. Televizní tvorba Pro Československou televizi napsal scénář třídílného cyklu Příběhy všedního dne (Příběh chlapce, který miloval svou práci; Příběh muže, který miloval svou ženu; Příběh ženy, která milovala lidi, 1982, režie Otakar Kosek), hru Několik životů (1985, r. Otakar Kosek), scénář podle Tylova námětu Strakonický dudák (1991, r. Viktor Polesný) a na dvoudílnou inscenaci Pouť králů upravil Českou trilogii Jaroslava Vrchlického (1982, r. Václav Hudeček). Jeho televizní tvorba se vyznačovala citlivým přístupem k literárním předlohám a schopností přenést divadelní principy do televizního média. Odborná publikační činnost Jan Císař byl autorem mnoha významných odborných publikací a studií. Jako divadelní historik, kritik a teoretik se orientoval zejména na problematiku moderního českého dramatu a současného divadla. Je autorem mnoha kritických studií o formování české realistické kritiky se zaměřením na české drama a divadlo v 50. a 60. letech. Zabýval se i proměnami divadelního jazyka a symboliky. Mezi jeho nejznámější odborné studie a práce o divadle patří: Formování české realistické kritiky v druhé polovině 19. století (1959), Divadla, která našla svou dobu (1966), Divadlo v systému scénických umění a specifika divadelních žánrů (1975), Základy dramaturgie (1980), Nástin metodiky amatérského herectví (1982), 50 let Divadla E. F. Buriana (1984, s B. Štěpánkem), Základy činoherní režie (1985, s F. Štěpánkem), Proměny divadelního jazyka (1986), Vývoj divadelního jazyka (1990), Člověk v situaci (2000) a Divadelní jarmárka Jana Císaře, „generálního inspektora českého amatérského divadla" (2006). Od počátku 70. let se jako lektor a porotce soustavně věnoval amatérskému divadlu. Pro amatérské divadelníky napsal několik publikací (Základy dramaturgie, Nástin metodiky amatérského herectví, Základy činoherní režie, Práce porotce amatérského divadla a Základní tendence současného amatérského loutkového divadla). V letech 1991–1999 a 2004–2007 byl předsedou odborné rady ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo. Za svou činnost v oblasti amatérského divadla obdržel v roce 1997 Cenu ministra kultury. Jan Císař zemřel 14. dubna 2021 v Unhošti ve věku 89 let, zanechav po sobě významný odkaz v oblasti divadelní teorie, kritiky a pedagogiky. Jeho práce zásadním způsobem ovlivnila několik generací divadelních tvůrců a teoretiků.