Miloslav Zachata

Miloslav Zachata, narozen 5. února 1925 v Plzni, zemřel 9. listopadu 1970 v Praze, byl významným českým televizním režisérem, scenáristou a příležitostným textařem písní. Vzdělání a počátky kariéry Miloslav Zachata patřil mezi první poválečné absolventy pražské Akademie múzických umění (AMU). Po studiích založil v Plzni experimentální divadelní studio, které se stalo důležitou platformou pro rozvoj moderního divadelního umění. Mezi členy tohoto studia patřila mimo jiné i herečka Blanka Bohdanová. V 50. letech se Zachata věnoval také textování písní, včetně několika budovatelských skladeb ve stylu socialistického realismu, jako byly například písně Rozkvetlý den nebo Stalinova ukolébavka. Televizní tvorba Na televizní obrazovce se jméno Miloslava Zachaty poprvé objevilo 31. prosince 1956, kdy režíroval inscenaci hry Františka Šamberka Blázinec v prvním poschodí. Tímto dílem zahájil svou bohatou televizní kariéru, během níž se věnoval různým televizním žánrům, přičemž postupně zakotvil především u dramatických pořadů. Zachata se významně podílel na formování československé televizní tvorby v jejích počátcích a patřil k průkopníkům televizní režie. Významné televizní inscenace a filmy Mezi jeho nejvýznamnější díla patří televizní inscenace Darounická poudačka (1964), která je dodnes ceněna pro svůj osobitý přístup k lidovému vyprávění. Zachata režíroval také několik dílů populárního seriálu Tři chlapi v chalupě (1961-1963), který se stal jedním z prvních úspěšných československých televizních seriálů. V 60. letech často spolupracoval s hercem Karlem Högerem, který se objevil celkem v osmi jeho televizních inscenacích. K Högerovým 60. narozeninám natočil Zachata televizní medailon Cesta a náhody Karla Högra (1969). Mezi další významné televizní inscenace patří Pozdní doznání (1967), kde Höger ztvárnil roli advokáta Foxe, dále Vražda v divadle pantomimy, Smrt počestné paní (1969) či Pan Jordán a Habada (1968). Divadelní záznamy Od konce 50. let se Miloslav Zachata věnoval také režii záznamů divadelních představení. K jeho nejvýznamnějším počinům v této oblasti patří záznam legendární hry Osvobozeného divadla Těžká Barbora (1960) s Janem Werichem a Miroslavem Horníčkem. Mezi další významné divadelní záznamy patří Nepokojné hody svaté Kateřiny (1960) a Třetí přání (1960). Tyto záznamy mají dnes nejen uměleckou, ale i dokumentární hodnotu, neboť zachycují významná divadelní představení své doby. Odkaz Miloslav Zachata zemřel předčasně ve věku pouhých 45 let na leukémii. Přestože jeho tvůrčí dráha byla náhle přerušena, zanechal po sobě významné dílo, které přispělo k rozvoji československé televizní tvorby. Jeho režijní rukopis se vyznačoval citlivým přístupem k hercům a schopností přenést divadelní hry do televizního média. Zachatova tvorba představuje důležitou kapitolu v historii české televizní režie a jeho díla jsou dodnes ceněna pro svou uměleckou kvalitu a inovativní přístup.