Sathyan

Sathyan (9. listopadu 1912 – 15. června 1971), vlastním jménem Cheruvilakathu Veetil Manuel Sathyanesan Nadar, byl indický herec známý především svou prací v malajálamské kinematografii. Narodil se v Aramadě, Thiruvananthapuram, v křesťanské rodině jako nejstarší z pěti synů Manuela a Emily. Byl respektovaně nazýván "Sathyan Master" a proslul svým osobitým stylem a všestranností v herectví, přičemž je považován za jednoho z průkopníků realistického herectví v indickém filmovém průmyslu. Vzdělání a kariéra před filmem Sathyan získal vzdělání odpovídající titulu Master of Arts a následně působil jako učitel na St. Joseph's Higher Secondary School v Thiruvananthapuramu. Později pracoval jako úředník na keralském sekretariátu. V roce 1941 vstoupil do armády a byl jmenován důstojníkem místokrále Indie. Během druhé světové války sloužil v britské indické armádě v Manipuru, Barmě (nyní Myanmar) a Britské Malajsii (nyní Malajsie). Po skončení války se vrátil domů a nastoupil jako policejní inspektor u tehdejší travancorské státní policie. Filmová kariéra Během svého působení u policie se Sathyan začal zajímat o herectví a účinkoval v amatérských divadelních hrách. Jeho filmový debut přišel v roce 1952 ve snímku Athmasakhi, který mu přinesl uznání v průmyslu. K opravdové slávě však vystoupal s kriticky oceňovaným filmem Neelakuyil (The Blue Koel) z roku 1954. Tento film byl milníkem v historii malajálamské kinematografie, neboť šlo o první film s autentickým malajálamským příběhem. Snímek získal ocenění Rajat Kamal (Stříbrný lotosový květ) a stal se prvním malajálamským filmem, který získal národní uznání. Vrchol kariéry Sathyan dominoval malajálamskému filmovému průmyslu po dvě desetiletí (1952-1971) spolu se svým současníkem Premem Nazirem. Jeho kariéru významně ovlivnili velcí režiséři jako K. S. Sethumadhavan, P. Venu, A. Vincent a Ramu Kariat. Sathyanovy role ve filmech režírovaných K. S. Sethumadhanem, jako Pappu v Odayil Ninnu (From the Gutter), Jayarajan v Daham, profesor Sreeni v Yakshi (první psychologický thriller v malajálamštině) a protagonista ve Vazhve Mayam, byly vysoce ceněny. Významné filmy Mezi Sathyanovy další významné výkony patří role ve filmech Udhyogastha, Snehaseema, Nairu Pidicha Pulivalu, Veettu Mrugam, Mudiyanaya Puthran, Bharya, Shakuntala, Kayamkulam Kochunni, Adimakal a Karakanakadal. Jeho slavná titulní postava "Othenan" ve filmu Thacholi Othenan se stala mezi diváky velmi populární. Jeho role ve filmu Chemmeen (The Prawn) z roku 1965, dojemném milostném příběhu zasazeném do prostředí pobřeží Alappuzhy, mu sice nepřinesla cenu za nejlepšího herce roku, ale je jednou z nejpopulárnějších rolí jeho kariéry. Ve filmu ztvárnil rybáře Palaniho, jehož osud je spojen s pověrou o věrnosti žen rybářů. Ocenění a odkaz Sathyan získal první Keralskou státní filmovou cenu pro nejlepšího herce v roce 1969 za dvojroli ve filmu Kadalpalam. Posmrtně mu byla udělena Keralská státní filmová cena pro nejlepšího herce v roce 1971 za jeho výkon ve filmu Karakanakadal. Celkem účinkoval ve více než 150 malajálamských filmech a dvou tamilských filmech. Sathyan byl prvním hercem, který byl považován za superstar v malajálamském filmovém průmyslu po Thikkurissy Sukumaranu Nairovi. Osobní život a odkaz Sathyan byl ženatý s Jessy a byl otcem tří dětí. Zemřel 15. června 1971 po desetiletém boji s leukémií. Na jeho počest byla založena nadace "Sathyan Foundation", která každoročně uděluje "Sathyan National Film Award" významné osobnosti indické kinematografie. V Thiruvananthapuramu se nachází Sathyan Memorial Art Gallery, která uchovává jeho odkaz. Sathyan je dodnes považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších herců malajálamské kinematografie, který svým realistickým hereckým stylem ovlivnil celé generace následujících herců.