Rajkumar

Rajkumar (24. dubna 1929 – 12. dubna 2006), vlastním jménem Singanalluru Puttaswamaiah Muthuraj, byl indický herec a zpěvák, který se proslavil v kannadské kinematografii. Narodil se v Dodda Gajanur v Talavady taluk v chudé rodině divadelních umělců. Jeho otec Puttaswamayya a matka Lakshmamma byli divadelní herci, kteří v něm probudili lásku k umění. Počátky kariéry Rajkumar začal svou hereckou dráhu již v dětství, kdy v osmi letech vstoupil do divadelní společnosti Gubbi Veeranna. Zde si osvojil herecké dovednosti a také se školil v klasické hudbě. Jeho filmový debut přišel v roce 1942 v kannadském filmu Bhakta Prahlada, kde se objevil jako dětský herec. První dospělou roli získal ve filmu Sri Srinivasa Kalyana (1952) a o dva roky později, v roce 1954, se stal hlavní hvězdou díky filmu Bedara Kannappa, který mu přinesl popularitu. V roce 1960 debutoval jako producent filmem Ranadheera Kanteerava, který se stal prvním velkým hitem kannadské kinematografie. Filmová kariéra Během své více než pětileté kariéry natočil Rajkumar přes 200 filmů a stal se jednou z nejdůležitějších a nejvlivnějších osobností kannadského filmu. Jeho filmy byly ceněny za to, že dokázaly propojit populární a umělecký film díky tématům a jejich zpracování. Rajkumar vynikal v různorodých rolích - od mytologických a historických postav až po romantické, venkovské a akční hrdiny. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Bhakta Kanakadasa (1960), Satya Harishchandra (1965), Immadi Pulikeshi (1967), Sri Krishnadevaraya (1970), Kasturi Nivasa (1971), Bangaarada Manushya (1972), Gandhada Gudi (1973), Mayura (1975), Babruvahana (1977) a Bhakta Prahlada (1983). Film Bangaarada Manushya z roku 1972 se stal nejdéle promítaným jihoindickým filmem své doby a povýšil Rajkumara z pozice populárního herce na téměř božský status mezi diváky. Tento film také inspiroval městskou mládež k návratu k zemědělství a propagoval moderní zemědělské technologie. Hudební talent Kromě herectví byl Rajkumar také uznávaným zpěvákem. Jako playbackový zpěvák debutoval písní "Om Namaha Shivaya" ve filmu Ohileshwara (1956). Plnohodnotným zpěvákem se stal v roce 1974, kdy začal zpívat pro své vlastní filmy. Jeho písně jako "Yaare Koogadali", "Huttidare Kannada", "Hey Dinakara" a "Naadamaya" se staly velmi populárními. Za interpretaci písně "Naadamaya Ee Lokavella" z filmu Jeevana Chaitra (1992) získal Národní filmovou cenu pro nejlepšího mužského playbackového zpěváka, čímž se stal jediným hlavním hercem, který toto ocenění získal za zpěv. Osobní život Rajkumar se oženil s Parvathammou, se kterou měl pět dětí: syny Shivu, Raghavendru a Puneetha, kteří se všichni stali kannadskými filmovými herci, a dcery Lakshmi a Poornimu. Po životě "z ruky do úst" v Madrásu se rodina v roce 1972 přestěhovala do Bangalore, když Rajkumar začal dostávat více filmových nabídek. V roce 2000 byl Rajkumar unesen známým banditou Veeraappanem ze svého domu v Gajanuru. Po 108 dnech v zajetí byl propuštěn, což byla událost, která otřásla celou Indií a vyvolala masivní pátrací akci. Ocenění a odkaz Za svou filmovou kariéru získal Rajkumar jedenáct Karnataka State Film Awards, včetně devíti cen pro nejlepšího herce a dvou pro nejlepšího zpěváka, osm Filmfare Awards South a jednu Národní filmovou cenu. V roce 1983 byl oceněn třetím nejvyšším indickým civilním vyznamenáním Padma Bhushan a v roce 1995 obdržel Dadasaheb Phalke Award za celoživotní přínos indické kinematografii. V roce 1985 se stal prvním indickým hercem, který obdržel čestný řád Kentucky Colonel od guvernéra Kentucky v USA. Rajkumar je považován za kulturní ikonu a má status idolu mezi kannadskou diasporou, kde je láskyplně nazýván Nata Saarvabhouma (Císař herců), Bangarada Manushya (Zlatý muž), Vara Nata (Nadaný herec), Gaana Gandharva (Nebeský zpěvák) a Annavru (Starší bratr). Jeho poslední film byl Shabdavedhi (2000), po němž se rozhodl odejít z herectví. Zemřel 12. dubna 2006, zanechávajíc za sebou nesmírný odkaz v indické kinematografii.