Věra Krpálková

Věra Krpálková, 11. 9. 1934, Koloveč u Domažlic – 16. 11. 1997, České Budějovice, česká divadelní a filmová herečka. Divadelní začátky a profesní dráha Věra Krpálková po absolvování DAMU nastoupila v roce 1954 do Divadla pracujících v Gottwaldově (dnešní Zlín). V roce 1957 přijala angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde s výjimkou ročního působení v Západočeském divadle v Chebu (1961-1962) zůstala věrná po celý svůj profesní život až do konce svých dnů. Věra Krpálková (11.9.1934 – 11.11.1997) po absolvování DAMU nastoupila v r. 1954 do Divadla pracujících v Gottwaldově, v r.1957 přijala angažmá v Jihočeském divadle a s roční přestávkou v Západočeském divadle v Chebu (1961-62) zde hrála až do konce svého života. Herecký styl a významné divadelní role Věra Krpálková byla herečka s mimořádným emocionálním nábojem a dokonalým hereckým instinktem. Citové zázemí jejích postav vždycky našlo cestu k divákům. Hrála s obrovským nasazením, jak říkají herci „jakoby šlo o život". Jeviště jí bylo vším a pomohlo ji převést přes velkou osobní tragédii. Dokázala v lidech probudit emoce. Díky tomu patří k nezapomenutelným osobnostem Jihočeského divadla. Věru Krpálkovou diváci zažili ve velkém množství rolí. Dokázala se popasovat s dramatem, ale stejně tak i s komedií. Na jevišti Jihočeského divadla vytvořila mnoho velkých rolí, které odpovídaly jejímu hereckému talentu. Díky jemu se vyrovnala i přes svůj zvláštně zastřený hlas s postavami naivek (Kristina v Našich furiantech) i mladých dívek (Hanka v Příliš štědrém večeru, Irina ve Třech sestrách, Helena ve Snu noci svatojánské). Především vynikla v dramatických postavách. Byla herečkou, která respektovala režiséry a s jejich pomocí vytvořila mnoho postav, na které se nezapomíná: Helena (R.U.R.), Karola (Sestup Orfeův), Blanche (Tramvaj do stanice Touha), Genoveva (Dům se sedmi balkony), Matka Kuráž. Svůj temperament a smysl pro humor uplatnila v komediích: Plajznerka (Dalskabáty, hříšná ves). Vidět byla například ve hrách R.U.R., Lucerna či Sestup Orfeův. Filmová tvorba Přestože byla Věra Krpálková primárně divadelní herečkou, objevila se i v několika filmech. Je jen škoda, že její talent nepronikl i na televizní obrazovky. Zaznamenat jste ji mohli jen ve filmech Za trnkovým keřem a Nevěra. Ve filmu Za trnkovým keřem (1980), který režíroval Václav Gajer, ztvárnila roli v posledním dílu volné trilogie ze šumavských lesů, uzavírající příhody hajného Straky a jeho vnuka Vény, hrdinů předchozích dvou dílů nazvaných Pod Jezevčí skálou a Na pytlácké stezce. Tento dětský film byl natočen v roce 1980 a je posledním z trilogie, natočené v prostředí šumavských lesů. I tento film hovoří o vztahu samotářského hajného Straky (Gustáv Valach) a jeho vnuka Vaška (Tomáš Holý). V roce 1982 se objevila ve filmu Hranice vdovy, kde ztvárnila roli zdravotní sestry Milady Fandrlíkové. Tento film vypráví příběh zdravotní sestry Boženky Tomešové, která obdrží telegram oznamující, že její muž byl zabit při plnění služebních povinností na hranicích Československa. Ve skutečnosti se Boženka s manželem už dávno rozešla a žije s přítelem Vojtou. Kromě toho se objevila i ve filmu Nevěra z roku 1956, kde ztvárnila roli zdravotní sestry. Odkaz a význam Věra Krpálková patří k nezapomenutelným osobnostem Jihočeského divadla. Její herecký talent, emocionální nasazení a schopnost ztvárnit širokou škálu postav z ní učinily jednu z nejvýraznějších hereček českobudějovické divadelní scény druhé poloviny 20. století. Přestože její filmografie není rozsáhlá, zanechala nesmazatelnou stopu především v divadelním světě. Oblíbená herečka zemřela 11. listopadu roku 1997.