Jiří Letenský

Jiří Letenský, 19. 7. 1926, České Budějovice, Československo – 22. 7. 2004, Lukavec u Hořic, Česká republika, herec Rodinné zázemí a mládí Jiří Letenský se narodil jako Jiří Hrdlička do významné herecké rodiny Svobodových. Jeho matkou byla herečka Anna Letenská (1904–1942), otcem operetní herec Ludvík Letenský (1900–1951), vlastním jménem Ludvík Hrdlička. Z matčiny strany pocházel z umělecké rodiny – jeho babičkou byla herečka Marie Svobodová (1871–1960) a dědečkem Oldřich Svoboda (1872–1939), tetou pak herečka Růžena Nováková (1899–1984). Své rané dětství prožil s rodiči v Olomouci a Bratislavě, později trávil větší část mládí u babičky v Českých Budějovicích. Během druhé světové války nastoupil 2. září 1941 na Konzervatoř v Praze, obor dramatický, kterou ukončil absolutoriem v červnu 1945. Během studia pobýval střídavě u matky, otce a dokonce i v klášterní škole, což ho pravděpodobně uchránilo od věznění a popravy spolu s jeho matkou Annou Letenskou, která byla zavražděna v koncentračním táboře Mauthausen v roce 1942. Divadelní kariéra Po válce zahájil svou profesionální dráhu v divadle v Českých Budějovicích, kde se seznámil se svou první manželkou, herečkou Naděždou Letenskou. Jeho druhou manželkou se stala herečka Jana Malíková, se kterou působil v divadle v Novém Jičíně. V roce 1952 si definitivně změnil své rodné příjmení Hrdlička za umělecké Letenský. Z jičínského angažmá odešel do Uherského Hradiště a v červenci 1955 uzavřel sňatek se svou třetí ženou, herečkou Evou Matalovou (1933), která se stala matkou jeho dvou dcer Evy a Zuzany. V 60. letech se oženil počtvrté a z tohoto manželství vyženil další dceru Gitu. Filmová a televizní tvorba Jiří Letenský se ve filmové tvorbě objevoval spíše v menších rolích, přesto se podílel na několika významných československých filmech. Jeho filmografie zahrnuje snímek Nevěra (1956), drama režiséra K. M. Wallóa odehrávající se v poválečném Zlíně, kde se objevil po boku herců jako Gustav Nezval, Gustáv Valach či Martin Růžek. V roce 1957 ztvárnil roli dárce Rudolfa Ježka v osvětovém filmu Darujte odpovědně. V roce 1967 se objevil v televizním detektivním filmu Osudná smyčka, natočeném brněnským studiem Československé televize, kde hrál vedle Mileny Dvorské, Ladislava Lakomého a Josefa Karlíka. Pozdější kariéra V 70. letech se Jiří Letenský objevil v populární komedii Bouřlivé víno (1976) režiséra Václava Vorlíčka, kde ztvárnil roli režiséra rakouské televize. Tato "vinná trilogie" patřila k významným dílům normalizační kinematografie. V roce 1982 si zahrál roli reportéra v epizodickém filmu Zelená vlna téhož režiséra, který zachycoval jeden páteční den v Praze a byl pojmenován podle rozhlasového dopravního zpravodajství. Po roce 1968 musel z politických důvodů svou uměleckou kariéru přerušit a živil se mnoha způsoby, například jako inventurník. Vedle filmové tvorby pracoval také pro Krajský podnik pro film, koncerty a estrády jako konferenciér, věnoval se dabingu a práci pro Československý rozhlas. Počátkem osmdesátých let ovdověl a zůstal několik let sám. Svá poslední léta strávil po boku Naděždy Chmelařové-Chalupové, která působila jako herečka v Brně. Před svou smrtí ještě stihl vystoupit v dokumentu o své matce, který připravovala německá televize. Zemřel 22. července 2004, krátce po svých 78. narozeninách. Pohřben je na hřbitově v Byšičkách u Lázní Bělohrad.