Tomáš Hlaváček

Tomáš Hlaváček, narozen v roce 1988, český dokumentarista a filmař. Vystudoval filozofii a mediální studia na Masarykově univerzitě v Brně a následně pokračoval ve studiu na katedře dokumentární tvorby na FAMU. Ve své tvorbě se kriticky zamýšlí nad sociálně-kulturními i politickými otázkami současnosti. Působí jako nezávislý dokumentarista a zaměřuje se na kritické zachycení současných politicko-sociálních i společensko-kulturních témat. Ve svých dokumentech metodou angažované observace proníká do prostředí etnických menšin a sociálních subkultur. Počátky tvorby a první úspěchy Tomáš Hlaváček je autorem celovečerního dokumentárního filmu Když máš práci, máš všechno (2016), který se zabývá opomíjenou historickou pamětí slovenských Romů, kteří se po druhé světové válce podíleli na budování československého státu. Následoval snímek Stadion (2018), předkládající nevšední příběh fanoušků, kteří se rozhodli vlastníma rukama opravit svůj milovaný fotbalový stadion. V dokumentu Stadion se Hlaváček rozhodl proniknout do komunity fanoušků. Strávil mezi nimi přes dva roky, aby časosběrnou metodou postihl téma sdílené klubové identity, jejímž symbolem nemusí být překvapivě fotbalové mužstvo, ale stadion samotný. "Dokument ukazuje, že fanouškovství neznamená pouze fandit svému oblíbenému klubu, ale podvědomě spojovat svou identitu s něčím mimo nás samotné. V případě fanoušků fotbalové Zbrojovky našlo toto spojení až extrémní podobu, kdy je identita pevně svázána s konkrétním místem, s konkrétním stadionem. A i přes to, že tím stadionem je už pouhé neopravitelné betonové torzo," dodává Hlaváček. Snímek Stadion měl světovou premiéru na festivalu DocsMX v Mexico City. Environmentální a sociální témata V roce 2020 natočil film Jsme epicentry zemětřesení, což je poetická dokumentární roadmovie sledující cestu mladého zasnoubeného páru po krajině svého dětství a konfrontující svoji společnou budoucnost tváří v tvář planetární ekologické krizi. Od roku 2018 se věnuje také tvorbě dokumentů pro Českou televizi, obsahově kriticky reflektující odvrácenou tvář spotřební kultury a životního stylu, jako jsou Nová kolekce rychlého štěstí (2019), Zadušeni reklamou (2021) či dopady technokratismu na životní prostředí v dokumentu Vysoká hladina omylu (2020). Sociální problematika a bytová krize Jeho film Bydlet proti všem (2021) zachycuje na pozadí pěti let vznik občanské politické strany, která usiluje o prosazení účinné sociální politiky, především řešení bytové nouze rodin s dětmi v svém městě. Snaha změnit zkonstnatělé poměry se promění v útrapný, stereotypy a intoleranci obnažující politické drama. Za svůj film Bydlet proti všem získal na festivalu Jeden svět zvláštní uznání poroty. Tvůrci film natáčeli 5 let z vlastních prostředků, teprve zpětně spustili crowdfunding. Dokumentární film Bydlet proti všem vypráví několikaletý příběh města, kde se radnice rozhodla zkusit jeden z nových způsobů boje proti „byznysu s chudobou", tzv. Rapid Rehousing. Jeho principem je poskytnutí stabilního a důstojného domova rodinám v bytové nouzi, které jsou nejčastějšími oběťmi tohoto byznysu, na který doplácí i stát. Projekt spočíval v mobilizaci sociáních pracovníků a zmapování situace bytové nouze rodin v celém městě, aby bylo následně v pilotním programu vybráno padesát z nich, které získají levnější městský byt. Ten je pro ně snadnější udržet, pokud pracují a platí nájem. Oceňovaný dokument Dům bez východu V roce 2024 dokončil celovečerní dokument Dům bez východu, který předkládá časosběrný ponor do prostředí obchodu s chudobou, jehož ohniskem jsou tzv. kořistnické domy. Jeden z nich, nechvalně proslulý brněnský bytový dům Kuncovka, se stává prostředím krutého dramatu. Jeho obyvatelé se rozhodli vzepřít útlaku a šikaně, kterých se na nich systematicky dopouštěl majitel ubytovny. Boj o základní životní podmínky postupně přivádí obyvatele ubytovny a lidi, kteří se jim snaží pomoci, do hraničních a bezvýchodných situací. Postupně se ukazuje, že nejde jen o bitvu s majitelem, ale s celým systémem veřejných institucí, který jeho jednání umožňuje. Bezvýchodné drama získalo hlavní cenu soutěže Česká radost na 28. MFDF Ji.hlava. Režisér Tomáš Hlaváček volně navazuje na časosběrný dokument Bydlet proti všem, v němž zachytil spor okolo brněnského projektu Rapid Re-Housing. Tématem důstojného bydlení pro rodiny v nouzi se zabývá také Dům bez východu. Snímek Dům bez východu byl uveden na festivalu v Jihlavě, kde získal cenu pro nejlepší český dokument. Distribuční uvedení se plánovalo na zimu roku 2025. Vedle autorské dokumentární tvorby spolupracuje také s Českou televizí, kde se podílel na tvorbě pořadu Nedej se či ArtZóna. Kromě klasické dokumentární praxe se věnuje experimentálním dokumentárním přístupům, především tzv. spontánního filmu, anglosaské tvorbě spíše označované jako diary movies. Svůj přístup k dokumentu charakterizuje jako "prožité svědectví, dokument jako paměť, dokument jako minulé i přítomné, dokument jako reflexe, dokument jako blízkost, dokument jako myšlení časového."