Nikita Michalkov

Nikita Sergejevič Michalkov, narozen 21. října 1945 v Moskvě, je významný ruský filmový režisér, herec a scenárista. Pochází z prominentní umělecké rodiny – jeho otec Sergej Michalkov byl známý spisovatel a autor textu sovětské hymny, matka Natalia Končalovská byla básnířka a překladatelka. Jeho starším bratrem je uznávaný režisér Andrej Končalovskij. Umělecké začátky Michalkov projevil umělecké sklony již v raném věku. Ve čtrnácti letech začal hrát na scéně moskevského divadla a v patnácti letech debutoval před filmovou kamerou. Výrazněji na sebe upozornil rolí mladého dělníka Kolji ve filmu Chodím po Moskvě (1964) režiséra Georgije Daněliji. V letech 1963-1966 studoval herectví na Ščukinově divadelní škole a následně v letech 1967-1971 filmovou režii na prestižním moskevském filmovém institutu VGIK. Herecká kariéra Jako herec se Michalkov objevil v desítkách filmů, přičemž často hrál i ve svých vlastních režijních počinech. K jeho významným hereckým rolím patří vystoupení ve filmech Hnízdo šlechty (A Nest of Gentry, 1969), který režíroval jeho bratr, nebo role bezohledného, ale charismatického lodního rejdaře Paratova ve filmu Krutá romance. Později ztvárnil hlavní roli plukovníka Kotova ve svém oscarovém filmu Unaveni sluncem (Burnt by the Sun, 1994) a objevil se také jako car Alexandr III. ve svém velkofilmu Lazebník sibiřský (The Barber of Siberia, 1998). Režijní průlom Jako režisér debutoval Michalkov v roce 1967 krátkým filmem Děvčátko a věci. Jeho prvním celovečerním filmem byl western Svůj mezi cizími (At Home Among Strangers, 1974). Mezinárodního uznání se dočkal s romantickým dramatem Otrokyně lásky (A Slave of Love, 1976), které bylo poctou němému filmu. Následoval úspěšný snímek Nedokončená píseň pro mechanický klavír (An Unfinished Piece for Mechanical Piano, 1977), adaptace Čechovovy hry, která získala hlavní cenu na festivalu v San Sebastiánu. Mezinárodní úspěchy V 80. letech pokračoval Michalkov v tvorbě kvalitních filmů jako Pět večerů (Five Evenings, 1978), Několik dní ze života I. I. Oblomova (A Few Days from the Life of I. I. Oblomov, 1980) podle románu Ivana Gončarova, Příbuzní (Family Relations, 1981) a Beze svědků (Without Witness, 1983). Významným mezníkem v jeho kariéře byl italsko-sovětský film Oči černé (Dark Eyes, 1987) s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli, který byl nominován na řadu mezinárodních ocenění. Vrchol kariéry Skutečný mezinárodní průlom přišel po pádu železné opony. V roce 1991 natočil Michalkov film Urga (Close to Eden), odehrávající se v Mongolsku, který získal Zlatého lva na festivalu v Benátkách a byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Jeho následující film Unaveni sluncem (Burnt by the Sun, 1994), psychologické drama z období stalinistických čistek, se stal jeho nejúspěšnějším dílem – získal Velkou cenu poroty na festivalu v Cannes a Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Dodnes zůstává komerčně nejúspěšnějším filmem pocházejícím z bývalého Sovětského svazu. Pozdější tvorba Díky kritickému a finančnímu úspěchu filmu Unaveni sluncem mohl Michalkov realizovat svůj nejambicióznější projekt – historický velkofilm Lazebník sibiřský (The Barber of Siberia, 1998) s rozpočtem 25 milionů dolarů, v němž si sám zahrál cara Alexandra III. Film byl uveden mimo soutěž na festivalu v Cannes a získal Ruskou státní cenu. V roce 2007 natočil Michalkov film Dvanáct (12), remake klasického díla Dvanáct rozhněvaných mužů, který byl nominován na Oscara. Později se vrátil k příběhu z filmu Unaveni sluncem a natočil dvě pokračování – Unaveni sluncem 2: Exodus a Unaveni sluncem 2: Citadela (oba 2010). Význam a ocenění Nikita Michalkov patří k nejvýznamnějším postavám ruské kinematografie. Je držitelem mnoha prestižních ocenění včetně Oscara, Zlatého lva z Benátek, ceny z festivalu v Cannes a mnoha dalších. Od roku 2000 řídí Moskevský mezinárodní filmový festival a je prezidentem Ruské filmové akademie. Jeho filmy se vyznačují epickým vyprávěním, historickými náměty a hlubokou sondou do ruské duše. Michalkov je známý tím, že do svých filmů často obsazuje členy své rodiny – například jeho dcera Naděžda Michalkovová ztvárnila roli Nadi ve filmu Unaveni sluncem.