Jean Servais

Jean Servais se narodil 24. září 1910 v Antverpách v Belgii a byl belgickým hercem, který se stal jednou z výrazných postav francouzské kinematografie 20. století. Studoval na bruselské konzervatoři dramatických umění, kde získal druhou cenu, a jeho herecké schopnosti si všiml Raymond Rouleau, který ho najal do Théâtre du Marais. Jean Servais se později stal členem slavné divadelní společnosti Jean-Louise Barraulta. Počátky filmové kariéry Jean Servais začal svou filmovou kariéru v roce 1932 snímkem Criminel, kde ztvárnil prostého venkovana, který se stal obětí justičního omylu. Během 30. let 20. století se etabloval jako vedoucí herec francouzského filmu a postupně si budoval reputaci spolehlivého interpreta různorodých rolí. Jean Servais se v této době objevil ve filmech jako Les Misérables (1934) a dalších významných produkcích francouzské kinematografie. Vrchol kariéry - Rififi Největší úspěch Jean Servais zaznamenal v roce 1955 ve filmu Rififi režiséra Julese Dassina, kde ztvárnil stárnoucího gangstera Tonyho „le Stéphanoise". Dassin si vybral Jean Servais pro hlavní roli poté, co jeho kariéra upadla kvůli alkoholismu, ale herec dokázal podat výkon, který se stal legendárním. Film obsahoval slavnou půlhodinovou loupežnou sekvenci natočenou téměř bez dialogů a hudby, která se stala vzorem pro všechny následující heist filmy. Rififi získalo cenu za nejlepší režii na festivalu v Cannes 1955 a Jean Servais se díky této roli zapsal do dějin kinematografie. Spolupráce s Maxem Ophülsem V roce 1952 se Jean Servais objevil ve filmu Le Plaisir (House of Pleasure) režiséra Maxa Ophülse, adaptaci tří povídek Guye de Maupassanta. V tomto filmu Jean Servais namluvil hlas Guye de Maupassanta jako vypravěče, což bylo neobvyklé a umělecky zdařilé řešení. Jean Servais se v 50. letech etabloval jako charakterní herec s výrazným hlasem a světem unavené sofistikovaností, což dokonale využil právě v Le Plaisir. Mezinárodní produkce 60. let V 60. letech Jean Servais přijímal menší charakterní role v populárních mezinárodních filmech, jako byl The Longest Day (1962), kde ztvárnil admirála Jaujarda v této epické rekonstrukci spojeneckého vylodění v Normandii. Další významnou rolí byla postava profesora Norberta Catalana ve filmu That Man from Rio (1964) s Jean-Paulem Belmondem, který byl nominován na Oscara za nejlepší původní scénář. Pozdní kariéra a divadlo V 50. a 60. letech se Jean Servais vrátil k divadelní společnosti Renaud-Barrault pro několik představení, včetně La Répétition ou l'Amour puni (1950), Volpone (1955) a Marat/Sade (1966). V raných 70. letech měl role v několika filmech, jako The Devil's Nightmare (1971) a Le Protecteur (1974). Jean Servais pokračoval v práci až do své smrti, přičemž si zachoval svou charakteristickou přítomnost a profesionalitu. Osobní život a odkaz Jean Servais byl ženatý s herečkou Dominique Blanchar (1952-1953) a později s Gilberte Graillot. Zemřel 17. února 1976 v Paříži. Jean Servais zanechal po sobě odkaz jako jeden z nejvýraznějších charakterních herců francouzského filmu, jehož výkon v Rififi zůstává dodnes považován za jeden z nejlepších v historii žánru film noir. Jeho schopnost ztvárnit komplexní postavy s psychologickou hloubkou a jeho nezaměnitelný hlas z něj učinily nezapomenutelnou postavu francouzské kinematografie.