Fred Vogel

Fred Vogel, narozen 18. dubna 1976 ve Warren Township v New Jersey, USA, je americký filmový režisér, scenárista, herec a specialista na speciální efekty. Proslavil se především jako tvůrce kontroverzních nezávislých hororových filmů, které se vyznačují extrémním realismem a naturalistickými efekty. Počátky kariéry a trilogie August Underground Vogel vstoupil do světa nezávislé kinematografie v roce 2001 svým režisérským debutem August Underground, v němž také ztvárnil hlavní roli sériového vraha. Film, natočený jako falešný dokument (found footage), vzbudil značnou kontroverzi svým syrovým a naturalistickým zobrazením násilí. Inspiraci pro tento projekt čerpal z frustrace nad žánrem filmů o sériových vrazích, které podle něj "neukazovaly, co se skutečně děje". Při tvorbě se inspiroval filmem Henryho: Portrét masového vraha od Johna McNaughtona a chtěl vytvořit film, který by byl "ošklivý" a realistický, a zároveň jedinečný a originální. Tento snímek se stal prvním dílem kultovní trilogie, která pokračovala filmy August Underground's Mordum (2003) a August Underground's Penance (2007). Založení ToeTag Pictures V roce 2004, konkrétně 1. dubna, založil Vogel společně s Jerami Cruisem produkční společnost ToeTag Pictures. Tato společnost, sídlící v Pittsburghu, byla vytvořena Fredem a jeho manželkou Shelby Vogelovou, Jerami Cruisem a Cristie Whilesovou. ToeTag Pictures si od svého vzniku vybudovala významné jméno v hororovém žánru, a to jak díky přinášení skutečné brutality do kinematografie, tak i díky vytváření znepokojivě realistických speciálních efektů. Rozšíření filmografie V roce 2006 Vogel upustil od stylu cinema-verité, který používal pro trilogii August Underground, a natočil lineárnější příběh s názvem The Redsin Tower, čímž prokázal své schopnosti jako narativní režisér. Tento film je považován za nedoceněný hororový mistrovský kousek, který je podle některých kritiků "naprosto brilantní a ponurý", přestože jej mnozí fanoušci přehlížejí ve prospěch filmů ze série August Underground. V roce 2009 Vogel natočil svůj pátý celovečerní film Murder Collection v.1, který představuje pohled na to, jak dnešní nová média vedou k desenzibilizaci lidstva vůči násilí. Ve stejném roce spolurežíroval film Maskhead se scenáristou Scottem Swanem (spoluautorem filmu Johna Carpentera Cigarette Burns), který si, podobně jako jeho předchozí filmy, získal kultovní následovníky. V roce 2010 režíroval Vogel svůj sedmý film Sella Turcica, ve kterém hraje Camille Keaton (známá z filmu I Spit on Your Grave). Film vypráví dramatický příběh ochrnutého vojáka, který se vrací z války ke své rodině v horším stavu, než si kdokoli doma dokázal představit. Na rozdíl od jiných filmů o navrátivších se vojácích se Sella Turcica méně zaměřuje na sérii vražd provedených transformovaným veteránem a více na reakci rodiny na proces transformace. Film exploduje do série vražd až v posledních několika minutách. Novější tvorba Po delší pauze se Vogel vrátil v roce 2018 s filmem The Final Interview, který představuje výrazný odklon od jeho předchozí tvorby. Film sleduje zkušeného televizního moderátora, který zoufale touží po sledovanosti a zajistí si rozhovor s masovým vrahem v cele smrti noc před jeho popravou. To, co moderátor považuje za snadný způsob, jak zvýšit sledovanost, se promění v nebezpečnou psychologickou hru mezi dvěma manipulativními alfa samci. Přestože je tento film stále brutální, je to jiným způsobem než jeho předchozí díla. The Final Interview není prosycen krví a vnitřnostmi na obrazovce, což ho však nečiní o nic méně brutálním. Zatímco Vogelovy předchozí filmy téměř otevřeně vyzývaly diváky, aby pokračovali ve sledování nepříjemných scén, tentokrát je to, jako by je vyzýval, aby odvrátili zrak. Umělecký styl a význam Vogel o svém filmařském přístupu prohlásil: "Nevěřím, že by filmař měl mít pouze jeden styl. Každý z mých filmů má svůj vlastní styl." Jeho tvorba je charakterizována velmi osobitým hlasem, který mnozí odmítají jako jednoduše nemocný a zvrácený. A ano, je skutečně nemocný a zvrácený... ve skutečnosti velmi nemocný a zvrácený. Ale je zde také základní inteligentní hlas. Na rozdíl od jiných nezávislých hororových filmařů, kteří se zdají být zainteresováni pouze na natáčení šokujících a grafických scén jednoduše proto, aby šokovali a znechutili diváky, má Vogel ve svých filmech mezi vším tím násilím určité poselství. Fred Vogel zůstává významnou postavou v oblasti nezávislého hororového filmu, kde si vybudoval oddanou fanouškovskou základnu díky své nekompromisní vizi a technické zručnosti při vytváření realistických speciálních efektů. Jeho filmy, ačkoli kontroverzní a často těžko stravitelné pro běžné publikum, jsou ceněny v určitých kruzích pro svou autenticitu a uměleckou odvahu.