Coline Serreau

Coline Serreau se narodila 29. října 1947 v Paříži jako dcera divadelního režiséra Jean-Marie Serreaua a herečky Geneviève Serreau. Coline Serreau je francouzská herečka, filmová režisérka a scenáristka. V Paříži studovala literaturu, hudbu a divadlo a je vyškolená varhanice a akrobatka na hrazdě. Herecké začátky a první režijní práce Coline Serreau začínala jako herečka v 70. letech, kdy se objevila ve filmech jako Un peu, beaucoup, passionnément (1971), La Part des lions (1971), Dada au coeur (1974), On s'est trompè d'histoire d'amour (1974), Sept morts sur ordonnance (1975) a Le Fou de mai (1980). Svůj první celovečerní film jako režisérka natočila v roce 1977 - drama Why Not! (Pourquoi pas!), ke kterému napsala také scénář. Film vypráví citlivý příběh o nekonvenčním vztahu tří lidí - rozvedeného muže, rozvedené ženy a bisexuála, kteří spolu žijí v domě. Průlom s filmem Three Men and a Cradle Největší úspěch přišel v roce 1985 s komedií Three Men and a Cradle (Trois hommes et un couffin), která se stala nejúspěšnějším francouzským filmem roku 1985 a jedním z nejúspěšnějších od druhé světové války. Three Men and a Cradle je francouzská komedie z roku 1985 režisérky Coline Serreau. Film vypráví komický a sentimentální příběh tří pařížských starých mládenců, kteří musí omezit své obvyklé milostné aktivity a dokonce i profesní kariéry, aby vychovali opuštěné nemluvně. Film byl v roce 1987 přenatočen v Hollywoodu jako Three Men and a Baby. Za Three Men and a Cradle získala Coline Serreau ceny César za nejlepší film a nejlepší scénář v roce 1986. Další významné filmy V roce 1989 natočila film Romuald et Juliette, který byl v USA uveden pod názvem Mama, There's a Man in Your Bed. Následoval film La Crise (1992) s Vincentem Lindonem v hlavní roli, kde Viktor ve stejný den přijde o manželku i o práci a hledá někoho, kdo by ho vyslechl. Za scénář k filmu La Crise získala v roce 1993 další cenu César za nejlepší scénář. V roce 1996 natočila film La Belle verte, kde také hrála, režírovala a složila filmovou hudbu. Pozdější tvorba V roce 2001 natočila film Chaos, který představuje ostrý portrét mužů prostřednictvím příběhu manželského páru, který je svědkem brutálního napadení ženy třemi muži, přičemž manžel Paul okamžitě zamkne dveře auta a oba sledují, jak tři muži ženu brutálně zbijí a pošlou ji do nemocnice, což vede k rozpadu Helenina manželství s Paulem. V roce 2003 natočila pokračování svého nejúspěšnějšího filmu - 18 ans après (18 Years Later), sequel k Three Men and a Cradle. Posledním významným filmem je Saint Jacques—La Mecque z roku 2005, adaptace Serreauova vlastního románu.