Vladimír Rohoň

Vladimír Rohoň, narozen 1. května 1947 v Dražkovcích u Martina na Slovensku, je slovenský herec s bohatou divadelní, filmovou a televizní kariérou. Po prvním angažmá v Českých Budějovicích nastoupil v roce 1974 do Divadla Jozefa Gregora Tajovského (DJGT) ve Zvolenu, kde působí dodnes jako jedna z klíčových osobností souboru. Divadelní kariéra Režiséři v DJGT od počátku stavěli na jeho komediálních schopnostech, autentické lidskosti a duchaplné improvizaci. Postupně se jeho herecký rejstřík obohatil o dramatický až filozofický rozměr, což mu umožnilo ztvárňovat širokou škálu postav jak v hrách slovenských, tak světových autorů. Mezi jeho významné divadelní role patří kupec Antonio v Shakespearově hře Kupec benátský, dvojrole Isidora a Goldoniho v Goldoniho Čerticích, nebo postava Tóta ve stejnojmenné hře. Výrazně se zapsal do paměti diváků výkonem v inscenaci Šofér slečny Daisy, kde s mimořádným citem ztvárnil černošského šoféra Hokea Coleburna, za což v roce 2006 získal prestižní Cenu Jozefa Kronera za nejlepší herecký výkon v divadelní sezóně 2005/2006. V roce 2017 při příležitosti svých 70. narozenin ztvárnil v inscenaci Iluzionisti hlavní postavu hereckého barda Kazimíra Kanta. Filmová a televizní tvorba Vladimír Rohoň se během své kariéry objevil v řadě filmů a televizních seriálů. K jeho nejvýznamnějším filmovým počinům patří role ve filmu Let asfaltového holuba (1990) režiséra Vladimíra Balca, psychologickém dramatu, které získalo ocenění na 29. Festivalu československého filmu. Dále účinkoval ve filmu Sokoliar Tomáš (2000), koprodukčním česko-slovensko-polsko-maďarsko-německo-francouzském filmu natočeném podle stejnojmenné novely Jozefa Cígera Hronského, kde se objevil po boku herců jako Juraj Kukura, Jiří Langmajer nebo Braňo Holiček. V televizní tvorbě se proslavil rolemi v seriálech jako Alžbetin dvor (1986), kde ztvárnil postavu Ondřeje Lilga, syna Mateje Lilga, v šestidílném televizním filmu natočeném podle stejnojmenného historického románu Hany Zelinové. Dále účinkoval v seriálu Ako divé husi (2000), a ve filmech Národný hriešnik (1994), Cukor (1982), Poéma o svedomí I, II (1978) a Louis Pasteur (1977). Ocenění a uznání Kromě již zmíněné Ceny Jozefa Kronera získal Vladimír Rohoň v roce 2009 Prémii Literárního fondu za postavu Illa v inscenaci Návšteva starej dámy a v roce 2012 Cenu Literárního fondu za ztvárnění postavy Dr. Valentka v komedii Lekárske tajomstvo. Pravidelně se objevuje mezi trojicí nejpopulárnějších herců DJGT v anketě Motýľ. V roce 2022 získal významnou Cenu za celoživotní dílo Literárního fondu. Za svou dlouholetou kariéru vytvořil na zvolenském jevišti více než 150 postav. Jeho hlas znají diváci také z rozhlasových vln a dabingu. Vladimír Rohoň je všestranným hercem, který dokáže v každé postavě najít něco osobitého, díky čemuž si udržuje stálou diváckou přízeň.