Ksenija Pajič

Ksenija Pajić, narozená 30. června 1961 v Rijece v Chorvatsku (tehdejší Jugoslávie), je uznávaná chorvatská herečka s bohatou kariérou ve filmu, televizi a divadle. Vzdělání a počátky kariéry Ksenija Pajić se narodila a vyrůstala v Rijece, kde absolvovala základní a střední školu. V roce 1979 zahájila studium herectví na Akademii dramatických umění v Záhřebu, kterou úspěšně dokončila v roce 1984. Po absolutoriu se připojila k divadelní společnosti "Teatar u gostima", kde působila dvě sezóny a ztvárnila hlavní ženské role. V roce 1986 se stala stálou členkou prestižního Dramského kazališta Gavella v Záhřebu, kde působí dodnes. Filmová kariéra Před filmovou kamerou debutovala v roce 1985, kdy ztvárnila menší, ale výraznou roli po boku slavné Miry Furlan ve filmu Za sreću je potrebno troje režiséra Rajka Grliće. Její skutečný průlom však přišel v roce 1987, kdy získala hlavní roli Matildy Ivančić v romantickém dramatu The Officer with a Rose (Oficir s ružom) režiséra Dejana Šoraka. Film, ve kterém hrála po boku Žarka Lauševiće, byl velmi oceňován na festivalech a zapsal se do historie regionální kinematografie. V následujících letech si Ksenija Pajić vybudovala pozoruhodnou filmovou kariéru. Mezi její významné filmy patří Uvek spremne žene (1987), Glembajevi (1988), Diploma za smrt (1989) a Hamburg Altona (1989). V 90. letech pokračovala ve filmech jako Orao (1990), Kontesa Dora (1993), kde ztvárnila roli Stefi Geyer, Zlatne godine (1994), Rusko meso (1997) a Marshal (1999, známý také jako Marshal Tito's Spirit). V novém tisíciletí prokázala svou všestrannost v kriticky uznávaném filmu Cannibal Vegetarian (Ljudožder vegetarijanac, 2012) režiséra Branka Šmita, kde ztvárnila roli doktorky Domljan. S režisérem Šmitem spolupracovala i na filmu A bili smo vam dobri (2021). Televizní kariéra Ksenija Pajić je v Chorvatsku známá především díky svým rolím v populárních televizních seriálech. Její televizní kariéra začala rolí Niny v dětském seriálu Smogovci (1986-1997), který jí přinesl širokou popularitu. Následně se objevila v seriálu Putovanje u Vučjak (1986) a Tuđinac (1991). V novém tisíciletí se stala skutečnou "královnou telenovel", jak ji média často označují. Ztvárnila Anu Jurak v populární telenovele Villa Maria (2004-2005) a následně účinkovala v seriálech Ljubav u zaleđu (2005-2006), Obični ljudi (2006-2007), Ponos Ratkajevih (2007-2008), Sve će biti dobro (2008-2009), Najbolje godine (2010-2011), Tajne (2013-2014), Vatre Ivanjske (2014-2015), Čista ljubav (2017-2018), Novine (2016-2020) a Dar mar (2020-2021). Divadelní kariéra a ocenění Vedle filmové a televizní tvorby je Ksenija Pajić respektovanou divadelní herečkou. Jako stálá členka Dramského kazališta Gavella ztvárnila mnoho významných rolí v klasických i moderních divadelních hrách. Její divadelní repertoár zahrnuje role v inscenacích jako Medeja, Malograđani, Pijani, Antigona a mnoha dalších. Za svou práci získala Ksenija Pajić významná ocenění a uznání. Chorvatský filmový časopis "Hollywood" ji zařadil na 7. místo v žebříčku "Nejlepších chorvatských filmových hvězd všech dob". Stejné umístění získala i v internetovém magazínu T portal v kategorii "15 nejkrásnějších chorvatských hereček všech dob". Osobní život V roce 1991 se Ksenija Pajić provdala za klavíristu Emila Vukova, s nímž má dceru Vitu. Manželství trvalo do roku 1997, kdy se rozvedli. Herečka v jednom rozhovoru uvedla, že díky své práci byla schopna finančně zabezpečit sebe i svou dceru a poskytnout jí kvalitní vzdělání. Od rozvodu si Ksenija Pajić udržuje své soukromí mimo veřejný zájem.