Rajko Grlič

Rajko Grlić, narozen 2. září 1947 v Záhřebu, Chorvatsko (tehdejší Jugoslávie), je významný chorvatský filmový režisér, producent a scenárista. Pochází z rodiny s německými a židovskými kořeny - jeho otec Danko Grlić byl známým chorvatským filozofem, zatímco matka Eva (rozená Izrael) pocházela z židovské rodiny ze Sarajeva. Vzdělání a počátky kariéry Rajko Grlić vystudoval filmovou režii na prestižní Filmové fakultě Akademie múzických umění (FAMU) v Praze, kde získal magisterský titul v roce 1971. Studoval ve stejné době jako bosenský režisér Emir Kusturica. Ještě během studií natočil několik krátkých filmů a televizních dokumentů, včetně snímků jako Pass (1966), Hamlet (1969) a We From Prague (1968). Po absolvování FAMU se vrátil do Jugoslávie, kde začal budovat svou filmovou kariéru. Filmová tvorba a významná díla Grlićova filmografie zahrnuje jedenáct celovečerních filmů, které režíroval a na většině z nich se podílel i jako scenárista. Jeho první celovečerní film If It Kills Me (Kud puklo da puklo) z roku 1974 odstartoval úspěšnou kariéru. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Bravo Maestro (1978), který vypráví příběh talentovaného hudebního skladatele, jenž postupně ztrácí svou uměleckou integritu kvůli kariérnímu postupu. Film byl oceněn na mnoha mezinárodních festivalech. V roce 1981 natočil snímek You Love Only Once (Samo jednom se ljubi), který soutěžil v sekci Un Certain Regard na festivalu v Cannes a v roce 1999 byl chorvatskými filmovými kritiky označen za jeden z nejlepších chorvatských filmů všech dob. Následoval film In the Jaws of Life (U raljama života, 1984), natočený podle románu Dubravky Ugrešić, který byl prvním jugoslávským filmem vytvořeným bez jakékoli vládní podpory. V roce 1986 přišel s romantickým dramatem Three for Happiness (Za sreću je potrebno troje), které získalo cenu FIPRESCI a Grand Prix na Valencijském festivalu středomořského filmu. Film vypráví příběh muže, který se po propuštění z vězení zaplete do milostného trojúhelníku. V roce 1989 natočil mezinárodní koprodukci That Summer of White Roses s Tomem Contim a Rodem Steigerem v hlavních rolích. Pozdější kariéra a mezinárodní úspěch Během chorvatské války za nezávislost se Grlić přestěhoval do USA, kde později získal pozici profesora filmové teorie na Ohio University. V roce 1991 natočil film Charuga, který byl označován za "poslední jugoslávský film", protože jeho uvedení do kin se shodovalo s rozpadem Jugoslávie a eskalací konfliktu v chorvatské válce za nezávislost. Po přelomu tisíciletí se Grlić vrátil k režii s dokumentem Who Wants to Be a President (2001), který spolurežíroval s Igorem Mirkovićem. Tento dokument o demokratických změnách v Chorvatsku po smrti prezidenta Franja Tuđmana se stal prvním celovečerním dokumentárním filmem v nezávislém Chorvatsku, který měl komerční distribuci a stal se kasovním hitem. V roce 2006 natočil film Border Post (Karaula), který byl první regionální koprodukcí všech zemí bývalé Jugoslávie. Film vidělo rekordních 300 000 diváků v zemích bývalé Jugoslávie. Následoval snímek Just Between Us (Neka ostane među nama, 2010) a The Constitution (Ustav Republike Hrvatske, 2016), který získal řadu mezinárodních ocenění a je považován za jeden z jeho mistrovských kousků, srovnatelný s jeho třemi nejlepšími filmy: You Love Only Once, Bravo Maestro a In the Jaws of Life. Další aktivity a ocenění Kromě režie a scenáristiky se Grlić věnoval i produkci. Napsal, režíroval a produkoval multimediální projekt How to Make Your Movie: An Interactive Film School, který byl v roce 1998 prohlášen za nejlepší světový multimediální projekt a získal osm mezinárodních filmových ocenění včetně Grand Award na New York Film Festivalu. Grlić je také zakladatelem a uměleckým ředitelem Motovunského filmového festivalu v Chorvatsku a filmové školy Imaginary Academy v Grožnjanu. Jeho filmy byly promítány na pěti kontinentech, byly zařazeny do soutěžních programů předních světových festivalů a získaly desítky mezinárodních ocenění, včetně cen UNESCO a FIPRESCI. V současnosti působí jako Ohio Eminent Scholar in Film na Ohio University v Athénách, Ohio, a nadále se věnuje filmové tvorbě. V roce 2017 podepsal Deklaraci o společném jazyce Chorvatů, Srbů, Bosňáků a Černohorců.