Raymonde Vattier

Raymonde Vattier, narozená 22. září 1901 v Paříži, zemřelá 9. května 1991 tamtéž, byla francouzská herečka, která se během své dlouhé kariéry objevila v řadě významných filmů a divadelních představení. Počátky kariéry a divadelní tvorba Raymonde Vattier zahájila svou uměleckou dráhu již ve dvacátých letech 20. století na divadelních prknech. V roce 1921 účinkovala v představeních Les Grognards od G. Lenotra a Henri Caina a v La Gloire od Maurice Rostanda, obě v prestižním Théâtre Sarah-Bernhardt. Její divadelní kariéra pokračovala i v pozdějších letech, kdy se objevila v inscenacích jako Il ne faut jurer de rien od Alfreda de Musseta (1954), L'homme qui se donnait la comédie od Emlyna Williamse (1955) nebo La Brune que voilà od Roberta Lamoureuxe (1959). V šedesátých letech účinkovala v několika významných divadelních produkcích, včetně Knock ou le triomphe de la médecine od Julese Romainse (1965) a L'Impromptu de Versailles od Molièra (1969). Filmová kariéra Na filmovém plátně debutovala Raymonde Vattier v roce 1945 ve snímku Cyrano de Bergerac režiséra Fernanda Riverse, kde hrál hlavní roli Claude Dauphin. Tento černobílý francouzský film byl adaptací slavné divadelní hry Edmonda Rostanda z roku 1897. V padesátých letech se objevila v epizodní roli ve velkofilmu Les Misérables (1957) režiséra Jean-Paula Le Chanoise, kde ztvárnila postavu Soeur Pérpétue po boku Jean Gabina, který hrál hlavní roli Jeana Valjeana. Šedesátá a sedmdesátá léta představovala vrchol její filmové kariéry. V roce 1964 se objevila ve filmech Comment épouser un premier ministre režiséra Michela Boisronda a Fifi la plume režiséra Alberta Lamorisse. V roce 1969 ztvárnila roli "coquette du train" (koketní ženy ve vlaku) v dramatu Les Patates režiséra Claude Autant-Lary, kde hlavní roli ztvárnil známý francouzský zpěvák Pierre Perret. Pozdní kariéra a významné role Rok 1973 byl pro Raymonde Vattier mimořádně plodný. Objevila se hned ve dvou úspěšných komediích. V populární francouzské válečné komedii Mais où est donc passée la 7ème compagnie (Kam se poděla sedmá rota) režiséra Roberta Lamoureuxe ztvárnila roli ženy farmáře. Film se stal třetím nejúspěšnějším snímkem ve Francii v roce 1973 s téměř 4 miliony diváků. Ve stejném roce si zahrála roli markýzy v kultovní komedii Les Aventures de Rabbi Jacob (Dobrodružství rabína Jákoba) režiséra Gérarda Ouryho s Louis de Funèsem v hlavní roli. Její filmografie zahrnuje také snímky jako Le Gardener of Argenteuil, Ardéchois, cœur fidèle a That Night. Její poslední významnou filmovou rolí byla účast ve snímku Le dernier amant romantique (The Last Romantic Lover) z roku 1978. Odkaz Raymonde Vattier patřila k té generaci francouzských herců, kteří se dokázali uplatnit jak v divadle, tak ve filmu. Přestože většinou hrála menší či epizodní role, její herecká všestrannost jí umožnila účinkovat po boku největších hvězd francouzské kinematografie jako byli Jean Gabin, Louis de Funès nebo Claude Dauphin. Její kariéra trvající více než pět desetiletí zahrnovala účast v některých z nejúspěšnějších francouzských filmů a divadelních inscenací 20. století.