Lajos Zilahy

Lajos Zilahy (27. března 1891, Nagyszalonta, Rakousko-Uhersko – 1. prosince 1974, Novi Sad, Jugoslávie) byl maďarský spisovatel, dramatik a scénárista. Studoval práva na Univerzitě v Budapešti a během první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě, kde byl zraněn na východní frontě. Tato válečná zkušenost později inspirovala jeho bestseller Two Prisoners (Két fogoly). Literární a filmová tvorba Lajos Zilahy byl předním maďarským spisovatelem a dramatikem 20. století. Ve dvacátých letech kombinoval psaní beletrie a her s novinářskou prací pro periodika Budapesti Hírlap a Magyarország. Aktivně se věnoval také filmu – jeho román z roku 1928 Something Is Drifting on the Water (Valamit visz a víz) byl zfilmován dvakrát. Jeho hra The General byla adaptována jako film The Virtuous Sin v roce 1930 a The Rebel v roce 1931. Filmové studio Pegazus V roce 1939 založil filmové studio Pegazus, které fungovalo do konce roku 1943. Studio produkovalo filmy a Zilahy některé z nich režíroval. Režíroval maďarský film Haunting Spirit (1940, založený na hře Hazajáró lélek) a spolurežíroval s Gusztávem Oláhem film Something in the Water (1944, založený na románu Something Is Drifting on the Water). Režíroval také film A szüz és a gödölye (1941). Exil a pozdní tvorba Zilahy se stal generálním tajemníkem maďarského PEN klubu, ale jeho liberální názory ho dostaly do konfliktu nejprve s pravicovým Horthyho režimem a později s poválečnou komunistickou vládou. V roce 1947 opustil Maďarsko a zbytek života strávil v exilu v USA, kde dokončil trilogii románů A Dukay család (Century in Scarlet, The Dukays, The Angry Angel) zachycující historii fiktivní maďarské aristokratické rodiny od napoleonské éry do poloviny dvacátého století. Jeho román Something Is Drifting on the Water byl později adaptován jako československý film Adrift (1969) režisérů Elmara Klose a Jána Kadára.