Joe Yamanaka

Joe Yamanaka (山中 明, Yamanaka Akira), 2. září 1946, Jokohama, Japonsko – 7. srpna 2011, Jokosuka, Japonsko, byl japonský zpěvák, hudebník a herec známý svým působením v rockové skupině Flower Travellin' Band i sólovou kariérou, a také výraznými hereckými rolemi v japonské kinematografii. Dětství a mládí Joe Yamanaka se narodil jako Akira Yamanaka v Jokohamě v poválečném Japonsku. Jeho matka byla japonská prostitutka pracující pro Rekreační a zábavní asociaci a jeho otec byl americký voják karibského původu, kterého nikdy nepoznal. Vyrůstal v sirotčinci poté, co jeho matka a nevlastní otec zemřeli. V dětství trpěl tuberkulózou. Ve věku 16 let opustil sirotčinec a začal se živit jako boxer, inspirován svým dětským idolem Hiroyuki Ebiharou. Během této doby používal ringové jméno Akira Jo (城アキラ). Anglické jméno Joe si zvolil podle svého oblíbeného malíře Keito Joha, přičemž "Joh" v japonštině znamená hrad. Herecká kariéra Yamanakova herecká kariéra začala v roce 1964, kdy spolu se svým celoživotním přítelem Rikiyou Yasuokou debutoval ve filmu Bicycle Thieves. V japonské kinematografii se postupně etabloval jako jeden ze tří "skutečných drsňáků" japonského filmu, společně s Tsunehiko Watasem a Jerrym Fujiem. Tato trojice byla známá svou dobrosrdečností, ale zároveň rebelskou minulostí a pověstnou bojovou zdatností. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Blackmail Is My Life (1968), kde ztvárnil postavu jménem Zero, který je zbit jakuzou a umírá v náručí svých přátel. V roce 1977 se objevil ve filmu Proof of the Man v roli Jonnyho Haywarda, kde jeho postava umírá po bodnutí nožem vlastní matkou. Významná byla také jeho role Sukezaemona Kuromy ve filmu Zatoichi (1989), kde jeho postava umírá poté, co jí Ken Ogata prořízne hrdlo. V roce 2002 se objevil ve filmu Deadly Outlaw: Rekka režiséra Takashiho Miikeho, kde soundtrack tvořila hudba jeho kapely Flower Travellin' Band. V roce 2004 si zahrál ve filmu Izo, dalším snímku režiséra Miikeho, který je surrealistickým hororem o samurajovi cestujícím časem. Yamanaka se také objevil v hollywoodském akčním filmu Ulterior Motives po boku Thomase Iana Griffitha a Ellen Crawfordové, kde hrál sám sebe a ve filmu zazněly tři jeho písně. Hudební kariéra Yamanakova hudební dráha začala v roce 1966, kdy se stal členem skupiny 4.9.1. Později působil v bluesové kapele Mystic Morning, odkud byl společně s Hidekim Ishimou v roce 1970 přiveden Yuyou Uchidou do skupiny Flower Travellin' Band. Tato kapela se stala jednou z nejranějších a nejlepších japonských skupin ovlivněných Black Sabbath a je považována za průkopníky japonského hard rocku a psychedelie. Skupina působila jak v Kanadě, tak v Japonsku. Po rozpadu Flower Travellin' Band v roce 1973 zahájil Yamanaka sólovou kariéru. Jeho nejznámější písní je "Proof of the Man" (人間の証明), která se prodala ve více než půl milionu kopiích a stala se známou po celé Asii. Během své humanitární práce na Jamajce se setkal s místními hudebníky a později se začal věnovat také reggae. Humanitární činnost Vedle umělecké kariéry byl Joe Yamanaka uznáván za svou dvacetiletou charitativní a dobrovolnickou práci s Japonskou agenturou pro mezinárodní spolupráci. Cestoval po světě a pomáhal lidem v chudých nebo válkou postižených oblastech. Navštívil více než 30 zemí včetně Afghánistánu, Myanmaru, Bosny, mnoha afrických států, Číny, Ukrajiny (včetně Černobylu), Severní Koreje, Vietnamu, Iráku a Brazílie. Závěr života V březnu 2010 bylo oznámeno, že Joe Yamanaka onemocněl rakovinou plic, kterou mu diagnostikovali v únoru téhož roku. V září 2010 vyhořel jeho dům poté, co zde byla ponechána zapálená cigareta. V březnu 2011 se Yamanaka podílel na získávání finančních prostředků pro oběti zemětřesení a tsunami v oblasti Tóhoku a 5. května odehrál svůj poslední koncert. Koncem července utrpěl srdeční zástavu. Joe Yamanaka zemřel na následky rakoviny 7. srpna 2011 v 6:56 ráno, necelý měsíc před svými 65. narozeninami.