Stefan Wigger (26. března 1932, Lipsko, Německo – 13. února 2013, Mnichov, Bavorsko, Německo) byl německý herec a režisér, který se proslavil především svou prací v televizi a filmu.
Raná kariéra a divadlo
Stefan Wigger se narodil v Lipsku a svou hereckou kariéru zahájil v poválečném Německu. Ačkoliv podrobnosti o jeho divadelní kariéře nejsou rozsáhle zdokumentovány, víme, že se postupně vypracoval na respektovaného herce německé filmové a televizní scény. Jeho syn Maximilian Wigger, narozený v roce 1960 v Berlíně, se později také stal hercem, což naznačuje, že Stefan Wigger byl v té době již aktivní v berlínském divadelním prostředí.
Filmová kariéra
Wiggerův průlom ve filmu přišel v roce 1963, kdy si zahrál roli Jimmyho v hudebním filmu Three Penny Opera (Die Dreigroschenoper) režiséra Wolfganga Staudteho. Tento film byl adaptací slavného díla Bertolta Brechta a Kurta Weilla a v hlavních rolích se představili Curd Jürgens, Hildegard Knef a Gert Fröbe. Příběh pojednává o gangsterovi Macheathu, který si tajně vezme dceru krále žebráků Peachuma, což vede k řadě dramatických událostí. Wiggerova role v tomto významném díle německé kinematografie mu pomohla etablovat se jako talentovaný charakterní herec.
Televizní tvorba
V roce 1974 se Stefan Wigger objevil v televizním dramatu Krankensaal 6 (Nemocniční pokoj 6) režiséra Karla Fruchtmanna. V tomto díle, odehrávajícím se v nemocnici v provinčním městě carského Ruska, ztvárnil jednu z hlavních rolí po boku Helmuta Qualtingera. Film sleduje příběh doktora Ragina, který se stará o pacienta Gronowa, bývalého úředníka, jenž mluví o nadcházející revoluci a trpí děsivými nočními můrami a bludy.
Jedním z jeho nejvýznamnějších televizních projektů byl seriál Ein Haus in der Toscana (Dům v Toskánsku) z roku 1991, kde ztvárnil roli Julia Dönera, otce rodiny z Freisingu, která vlastní prázdninový dům v Toskánsku. Tento seriál sledoval zážitky rodiny Dönerových, včetně matky Rosl (Renate Scooter) a jejich dětí.
V letech 2001-2004 se Wigger objevil v populárním německém televizním seriálu Tierarzt Dr. Engel (Veterinář Dr. Engel), kde ztvárnil postavu Dr. Rudolfa Maisera ve 19 epizodách. Seriál sledoval příběh rozvedeného veterináře Dr. Quirina Engela, který se věnuje své profesi, ale zároveň čelí různým problémům.
Pozdější kariéra
V průběhu své dlouhé kariéry se Stefan Wigger objevil v mnoha dalších německých televizních seriálech a filmech. V roce 2003 si zahrál v seriálu Adelheid und ihre Mörder (Adelheid a její vrazi) jako Otto Strobel a ve stejném roce také v seriálu Nicht ohne meinen Anwalt (Ne bez mého právníka) jako Ignaz Demuth. V roce 2002 účinkoval v televizním filmu Zwei alte gauner (Dva staří podvodníci) v roli Barracka.
V letech 1998-1999 se objevil v deseti epizodách seriálu Am liebsten Marlene (Nejraději Marlene). Wigger se také objevil v kriminálním thrilleru Happy Birthday, Türke! (1992) režisérky Doris Dörrie.
Osobní život
Stefan Wigger byl třikrát ženatý - s Uta Hallant, Renate Reiche a Katrin Kazubko. Jeho syn Maximilian Wigger, narozený v roce 1960, se také stal hercem a vystupoval v mnoha divadelních produkcích po celém Německu, včetně představení v Schaubühne Berlin a hamburském Thalia Theater.
Stefan Wigger zemřel 13. února 2013 v Mnichově ve věku 80 let, zanechávajíc za sebou bohaté herecké dědictví v německé filmové a televizní tvorbě.