Arleen Whelan

Arleen Whelan (1. září 1914, Salt Lake City, Utah – 7. dubna 1993, Orange County, Kalifornie) byla americká filmová herečka, která se proslavila především v hollywoodských filmech 30. a 40. let 20. století. Cesta k herectví Arleen Whelan strávila rané dětství v Pueblo v Coloradu, kde také navštěvovala střední školu. Její otec Arthur Whelan byl elektrikář, který po otevření vlastního elektrotechnického obchodu v Los Angeles přestěhoval celou rodinu na západ. Arleen se zapsala do kosmetické školy, kde se naučila kadeřnictví a manikúru. Brzy našla práci v salonu na Hollywood Boulevard, kde vydělávala 18 dolarů týdně. Právě tam ji v roce 1937 "objevil" režisér H. Bruce Humberstone, který se zastavil na holení a následně doporučil její jméno producentovi Darrylu F. Zanuckovi jako potenciální filmovou hvězdu. V květnu 1937 podepsala sedmiletou smlouvu se studiem 20th Century Fox s týdenním platem mezi 50 a 300 dolary. Filmová kariéra Její filmový debut přišel ve snímku On Again-Off Again (1937), ale skutečný průlom nastal o rok později, kdy získala svou první hlavní roli po boku Warnera Baxtera ve filmové adaptaci románu Roberta Louise Stevensona Kidnapped (1938). Následně získala ceněnou roli průkopnické ženy Hannah Clay ve filmu Young Mr. Lincoln (1939) režiséra Johna Forda, kde hrála po boku Henryho Fondy. Tento film o mladých letech Abrahama Lincolna se stal jedním z jejích nejvýznamnějších počinů. V roce 1941 se objevila v komedii Charley's Aunt, kde hrála roli Kitty Verdun vedle Jacka Bennyho. Broadwayský úspěch a návrat do Hollywoodu V roce 1942 Arleen rozšířila své působení i na Broadway, kde se objevila v inscenaci The Doughgirls. Přestože její filmová kariéra začala v polovině 40. let upadat, v roce 1945 byla panelem ilustrátorů časopisů zvolena "nejdokonalejší všestrannou kráskou". Nespokojená se svými dosavadními rolemi opustila Hollywood a přestěhovala se do New Yorku ke svému druhému manželovi, výkonnému pracovníkovi Paramountu. Tento pobyt byl však krátkodobý, stejně jako její manželství. Pozdější kariéra a významné role Po návratu do Hollywoodu jako nezávislá herečka ztvárnila několik pozoruhodných rolí. Objevila se jako Valerie Shepherd v politické satiře The Senator Was Indiscreet (1947), za což získala pochvalu od kritika Bosleyho Crowthera z New York Times. V roce 1948 hrála v romantické komedii That Wonderful Urge po boku Tyronea Powera a Gene Tierney. Další významnou rolí byla postava Rose Leland ve westernu Ramrod (1947) s Joelem McCrea a Veronicou Lake. V roce 1953 ztvárnila hlavní ženskou roli Lucy Lee po boku Charlese Winningera ve filmu The Sun Shines Bright, který režisér John Ford považoval za své nejoblíbenější dílo. Arleen také propůjčila svůj půvab řadě béčkových westernů, které natočila pro Republic Pictures a nezávislou produkční společnost Alberta C. Gannawaye. Osobní život a závěr kariéry Arleen Whelan byla třikrát vdaná. Jejím prvním manželem byl herec Alexander D'Arcy (1940-1943), druhým Hugh Owen, filmový distributor (1943-1953), a třetím Dr. Warren O. Cagney (1960-1961). Všechna manželství skončila rozvodem. Po roce 1957 se Arleen, jedna z nejpůvabnějších hollywoodských zrzek, rozhodla ukončit svou hereckou kariéru a věnovat se zdokonalování svého již tak působivého golfového handicapu. Během své kariéry se objevila celkem ve 25 filmech. Zemřela 7. dubna 1993 v Orange County v Kalifornii na následky mrtvice ve věku 78 let.