Peter Weck

Peter Weck, narozen 12. srpna 1930 ve Vídni, Rakousko, je rakouský herec, režisér a divadelní ředitel s mimořádně bohatou kariérou v oblasti filmu, televize a divadla. Raná léta a vzdělání Peter Weck se narodil v měšťanské rodině ve Vídni jako druhý syn inženýra. V pouhých devíti letech se stal členem slavného Vídeňského chlapeckého sboru, kde působil jako sopránový sólista až do roku 1940. Původně toužil stát se dirigentem a studoval klavír a klarinet na Akademii pro hudbu a dramatická umění ve Vídni v letech 1949-1951. Toto studium však shledal příliš náročným, a proto se rozhodl věnovat herectví. V roce 1953 úspěšně absolvoval herecký obor na prestižním Max Reinhardt Semináři. Filmová kariéra Svůj filmový debut zaznamenal v roce 1954 a již o rok později získal vedlejší roli Karla Ludwiga Rakouského v historickém dramatu Sissi (1955) po boku Romy Schneider. V následujících letech byl často obsazován do komediálních a romantických rolí v lehkých zábavných filmech, kde se stal typickým představitelem šarmantních mladíků. V 60. letech se objevil i v několika mezinárodních filmových produkcích, například jako sbormistr Max Heller v hudebním filmu Almost Angels (1962) a jako manžel Romy Schneider v monumentálním dramatu Otto Premingera The Cardinal (1963). V roce 1954 debutoval v heimatkomedii Und der Himmel lacht dazu a v roce 1955 ztvárnil menší roli v prvním díle Sissi. V šedesátých a sedmdesátých letech hrál v mnoha zábavných filmech a hudebních komediích. Velkým diváckým úspěchem byl v té době film Mariandl. Televizní úspěchy V roce 1971 se stal velmi populárním jako partner Fritze Eckhardta v televizním seriálu Wenn der Vater mit dem Sohne (Když otec se synem). Dalším populárním seriálem byl Ich heirate eine Familie (Žením se s rodinou) z roku 1983, který sám režíroval a v němž ztvárnil roli hlavy rodiny. Tento seriál získal dvakrát ocenění Goldene Kamera, v letech 1985 a 1986. Seriál Ich heirate eine Familie vysílala německá televizní stanice ZDF v letech 1983 až 1986 a bylo natočeno celkem 14 epizod. Scénáře psal Curth Flatow a všechny epizody režíroval právě Peter Weck. V seriálu hrál vídeňského rodáka a komerčního umělce Wernera Schumanna, rozvedeného muže, který se zamiluje do rozvedené Angeliky "Angie" Graf (Thekla Carola Wied), která má tři děti. Weck původně měl seriál pouze režírovat, ale nakonec ztvárnil i hlavní roli, která byla původně určena pro Haralda Juhnkeho. Kvůli Juhnkeho problémům s alkoholem však ZDF vyjádřilo obavy a nakonec byl vybrán jiný herec. Peter Weck tak zastával dvojí funkci jako hlavní herec a režisér. Seriál se stal obrovským úspěchem s sledovaností až 46 procent. Divadelní kariéra a muzikály Po svém divadelním debutu v Klagenfurtu (1953) vystupoval také ve Vídni, Mnichově, Hamburku a Curychu. V letech 1983 až 1992 působil jako impresário Divadla an der Wien ve Vídni. Během tohoto období bylo divadlo místem několika významných premiér, jako byla německá verze muzikálu Andrewa Lloyda Webbera Cats (1983), Freudiana (1990) a Elisabeth (1992). Jako ředitel Divadla an der Wien Peter Weck od roku 1983 revolucionizoval rakouskou divadelní scénu. S odvahou a prozíravostí přivedl do Vídně muzikál Cats v němčině - německojazyčná premiéra 24. září 1983 znamenala začátek nové éry. Následovaly další velké produkce jako The Phantom of the Opera. V roce 1992 se konala světová premiéra Elisabeth, milníku s mezinárodním dosahem. V roce 1984 založil vlastní muzikálovou školu, která fungovala až do roku 1994. V roce 1987 byly založeny Vereinigte Bühnen Wien (VBW) a byly svěřeny pod jeho generální vedení. Mezi další muzikálové úspěchy pod Weckovým vedením patří A Chorus Line a Les Miserables v Raimund Theater, stejně jako Phantom of the Opera a Freudiana v Divadle an der Wien - první původní produkce postavená proti importům broadwayských muzikálů. Světovou premiérou velkého úspěchu Elisabeth ukončil Weck v roce 1992 svou éru jako šéf VBW. Režisérská práce Počínaje komediálním filmem Help, I Love Twins (Hilfe, ich liebe Zwillinge) z roku 1969 pracoval Weck pravidelně jako filmový a televizní režisér až do roku 2007. Režíroval svůj vlastní sitcom Ich heirate eine Familie a řadu epizod kriminálního seriálu Tatort. Celkem režíroval více než 50 produkcí mezi lety 1969 a 2007. Kromě herectví se Peter Weck věnoval i režii. Vedle své práce jako divadelní a filmový herec a režisér byl také divadelním producentem a intendantem. Ocenění a osobní život V roce 1993 obdržel Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst, nejvyšší rakouské vyznamenání pro vědce a umělce. V roce 2010 vydal své paměti pod názvem War's das? (Bylo to všechno?). Je druhým synem inženýra. Získal mnoho ocenění, včetně dvou Bambi (1984, 1990), dvou cen Golden Kamera (1985, 1986), Zlaté Romy (1990) jako nejpopulárnější televizní seriálová hvězda a Platinové Romy v roce 2005 za celoživotní dílo. V roce 1990 byl rakouskou vládou poctěn prestižním titulem Kammerschauspieler. V letech 1954 až 1959 byl členem souboru Theater in der Josefstadt a od roku 1959 do roku 1970 vídeňského Burgtheateru, kde se specializoval na romantické komedie jako elegantní bonvivány, důstojníky nebo historické postavy. Od roku 1966 až do její smrti v dubnu 2012 byl ženatý s Ingrid Weck, bývalou modelkou, kterou poznal v kavárně vídeňského Burgtheateru v roce 1966. Mají spolu dvě děti, Barbaru a Philippa Daniela. Pozdější kariéra V roce 2014 se objevil jako vražedný důchodce v seriálu Tatort. Následujícího roku hrál v seriálu ZDF Engel der Gerechtigkeit muže, který nechce nechat zemřít svou klinicky mrtvou manželku. S jevištěm se rozloučil v roce 2019, kdy naposledy vystoupil v Sonny Boys v Mnichově. Od roku 2022, kdy prodělal mrtvici, je Peter Weck odkázán na invalidní vozík. Při příležitosti jeho 95. narozenin mu vídeňský starosta Michael Ludwig předal zvláštní čestný dar města Vídně. Ludwig ocenil mimořádné životní dílo jubilanta Petera Wecka, který po desetiletí formoval divadlo, film a televizi v německy mluvícím světě. "Peter Weck citlivě přiblížil generacím diváků kvalitu a ukázal, že zábava a umělecké ambice nejsou protiklady," zdůraznil Ludwig ve své laudaci. "Jako podporovatel talentů, týmový lídr a vizionářský režisér trvale umístil Vídeň na kulturní mapu Evropy."