Antti Juhani Virmavirta, narozen 7. března 1959 v Harjavaltě ve Finsku, je uznávaný finský herec s bohatou filmovou, televizní a divadelní kariérou. Absolvoval Divadelní akademii v Helsinkách, kde v roce 1985 získal magisterský titul v oboru divadelního umění.
Počátky kariéry a divadelní tvorba
Virmavirta zahájil svou profesionální dráhu v roce 1985, kdy ztvárnil hlavní roli v televizním divadelním představení Oven ulkopuolella (Mimo dveře), které pojednávalo o válečných zkušenostech spisovatele Wolfganga Borcherta. V následujících letech se etabloval jako výrazný divadelní herec. Mezi jeho významné divadelní role patří Stanley Kowalski ve hře Viettelysten vaunussa (Tramvaj do stanice Touha) v Helsinském městském divadle (1991), hlavní role v Parvaisenově hře Moniminä (1994) a monodrama Kuka murhasi van Goghin? (Kdo zavraždil van Gogha?) na festivalu v Tampere (1996). V novém tisíciletí ztvárnil cara Alexandra II. v Espoonském městském divadle (2002), premiéra Pekku Lahnanena v adaptaci Tervova románu Koljatti (2010) a Rauna de Tourvella v adaptaci Hamptonovy hry Vaarallisia suhteita (Nebezpečné známosti) v roce 2022.
Filmová kariéra
Na filmovém plátně se Antti Virmavirta prosadil v několika významných finských produkcích. V roce 2002 účinkoval v rodinném filmu Heinähattu ja Vilttitossu (Hayflower and Quiltshoe), kde hrál po boku své manželky Minny Suuronen. Film se stal ve Finsku velmi populárním a strávil 21 týdnů v žebříčku dvaceti nejvýdělečnějších finských filmů mezi lety 2002-2003.
Významným milníkem v jeho filmografii byl snímek The Other Side of Hope (Toivon tuolla puolen) z roku 2017, režírovaný uznávaným finským režisérem Aki Kaurismäkim. Tento komediálně-dramatický film vypráví příběh finského podnikatele, který se setká se syrským uprchlíkem hledajícím svou ztracenou sestru. Ve filmu Virmavirta ztvárnil roli policisty na stanici.
V témže roce se objevil ve filmu The Eternal Road (Ikitie), dramatickém snímku založeném na románu Antti Tuuriho. Film režíroval Antti-Jussi Annila a vypráví příběh finsko-amerických imigrantů v Sovětském svazu a jejich osudu během Stalinových čistek ve 30. letech 20. století. Virmavirta zde ztvárnil postavu jménem Mäki.
Televizní tvorba
V televizní tvorbě se Antti Virmavirta výrazně prosadil v několika úspěšných seriálech. V roce 2005 hrál hlavní roli Heikkiho v oceňovaném finském komediálně-dramatickém seriálu Firma (The Firm). V roce 2008 ztvárnil postavu Teuva v kriminálním dramatickém seriálu Suojelijat. Tento desetidílný seriál, vysílaný na finské televizní stanici Nelonen, sleduje příběhy devíti strážců a jednoho majitele zlatnictví, přičemž každý díl je vyprávěn z perspektivy jiné postavy a děj se odehrává přibližně během jednoho dne.
K jeho významným televizním projektům patří také skečový seriál Pulkkinen, který byl vysílán na stanici Nelonen na přelomu 90. a 2000. let ve třech sériích s celkem 35 epizodami. Seriál byl postaven především na Virmavirově výkonu a výkonu jeho kolegy Jariho Salmiho.
V roce 2019 se Virmavirta objevil v hlavní roli Risto Kurttiho v šestidílném dramatickém seriálu Man in Room 301 (Huone 301). Seriál sleduje příběh rodiny Kurttiových, jejichž život se zcela změní během jedné osudové letní noci. O mnoho let později začnou vycházet najevo tajemství, která odhalí, jak daleko jsou jednotliví členové rodiny ochotni zajít pro své blízké.
Osobní život
Antti Virmavirta je ženatý s finskou herečkou Minnou Suuronen, se kterou má čtyři děti. Kromě herectví se věnuje také namluvení audioknih pro různá nakladatelství.
Během své dlouhé a úspěšné kariéry se Antti Virmavirta etabloval jako jeden z nejvýraznějších finských herců své generace. Jeho všestrannost mu umožnila ztvárňovat širokou škálu rolí od komediálních po dramatické, a to jak na divadelních prknech, tak před filmovou a televizní kamerou.