Udo Vioff, narozen 6. ledna 1932 v Detmoldu v Německu jako Udo Heinz Ferdinand Viehoff, zemřel 18. února 2018 v Mnichově, byl německý herec s bohatou filmovou, televizní a divadelní kariérou.
Vzdělání a divadelní začátky
Po maturitě studoval Udo Vioff divadelní vědu v Mnichově, kde v letech 1952 až 1954 absolvoval prestižní Otto-Falckenberg-Schule. Svůj divadelní debut uskutečnil na městských scénách ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byl dva roky členem souboru. V roce 1956 přešel do Státního divadla v Darmstadtu, kde až do roku 1963 ztvárnil mnoho významných rolí. Poté působil jako nezávislý herec, hostoval na významných scénách, jako například v berlínském Hebbel-Theater nebo frankfurtském Fritz-Remond-Theater, účastnil se festivalů v Bad Hersfeldu a cestoval s různými divadelními představeními po Německu.
Filmový debut a první role
Svůj filmový debut zaznamenal Udo Vioff již v roce 1955 ve snímku Marianne (Marianne of My Youth) režiséra Juliena Duviviera, kde hrál po boku Marianne Hold a Horsta Buchholze. V tomto romantickém dramatu ztvárnil postavu Manfreda, mladého studenta na bavorské internátní škole. Film byl natočen ve francouzsko-německé koprodukci a stal se jedním z jeho nejznámějších raných děl.
Významné filmové a televizní role
V průběhu své kariéry prokázal Vioff mimořádnou všestrannost. V roce 1957 ztvárnil titulní roli v televizním filmu Eurydice, adaptaci klasického mýtu. Významným milníkem v jeho kariéře byla role v televizním seriálu Der Idiot (1968), adaptaci Dostojevského románu. V roce 1969 se objevil jako Amerigo Vespucci v historickém televizním filmu Christoph Kolumbus oder Die Entdeckung Amerikas režiséra Helmuta Käutnera, kde hrál vedle Karla Michaela Voglera. Téhož roku účinkoval v kriminálním filmu Tagebuch eines Frauenmörders (Deník vraha žen), opět pod režijním vedením Helmuta Käutnera.
Historické postavy a charakterní role
Vioff byl známý svou schopností ztvárnit širokou škálu postav. Hrál tragické hrdiny jako Orfea v adaptaci Orpheus und Eurydike podle Jeana Anouilhe, ztvárnil Napoleona v televizním filmu Josephine a v historickém seriálu Wallenstein (1978) režiséra Franze Petera Wirtha ztvárnil císařského místodržitele Viléma Slavatu, který se proslavil pražskou defenestrací. V televizní sérii Das Blaue Palais se představil jako šílený vědec, což dále demonstrovalo jeho hereckou všestrannost.
Televizní kariéra
Největší popularitu získal Udo Vioff díky svým četným hostujícím rolím v legendárních německých kriminálních seriálech. Pravidelně se objevoval v seriálech jako Der Kommissar, Der Alte, Derrick a Tatort, kde často ztvárňoval pochybné, temné kriminální postavy. V seriálu Derrick se objevil v sedmi epizodách mezi lety 1979 a 1996, kde hrál různé postavy včetně Dr. Pabela. V seriálu Tatort účinkoval v šesti epizodách mezi lety 1974 a 1995 jako Bert Schlesinger. Jeho televizní kariéra zahrnovala také role v populárních seriálech jako Die Schwarzwaldklinik, Frederick Forsyth Presents a Für alle Fälle Stefanie.
Pozdější kariéra a odkaz
Vioff pokračoval v herectví až do 90. let 20. století, kdy se postupně stáhl z veřejného života. Jeho poslední televizní role byla v seriálu Für alle Fälle Stefanie v roce 1997, kde ztvárnil postavu pana Becka. Udo Vioff zemřel 18. února 2018 v Mnichově ve věku 86 let a byl pohřben na mnichovském Severním hřbitově. Za svou dlouhou a plodnou kariéru zanechal významnou stopu v německé filmové a televizní tvorbě, zejména díky své schopnosti ztvárnit širokou škálu charakterů od historických postav po temné kriminální typy.
Osobní život
Udo Vioff byl známý svou profesionalitou a oddaností hereckému řemeslu. Po studiích divadelní vědy se plně věnoval herectví, nejprve na divadelních prknech a později především ve filmu a televizi. Jeho kariéra trvala více než čtyři desetiletí, během nichž se stal jedním z nejrespektovanějších německých charakterních herců své generace.