Margit Symo

Margit Symo (13. září 1913, Budapešť, Rakousko-Uhersko – 6. října 1992, Mnichov, Německo) byla maďarsko-německá herečka a tanečnice, která se proslavila především ve filmech 30. a 40. let 20. století. Počátky kariéry Margit Symo, původním jménem Margit Simó, studovala ve 20. letech tanec v módní budapešťské škole Fridy Mayersberg Adorjánné. Své první úspěchy slavila v rodném Maďarsku, kde vystupovala v divadelních revue a operetách. Na počátku 30. let se přestěhovala do Německa, kde debutovala ve filmu Zigeunerblut (Cikánská krev) v roce 1934. Tento film významně ovlivnil její další kariéru, neboť díky svému latinskému vzhledu a smyslnému pohybu byla v pozdějších filmech často obsazována do rolí exotických postav, cikánek nebo temperamentních žen. Jak výstižně poznamenal jeden novinář, celá její bytost nejvíce připomínala "černého pantera". Vrchol filmové kariéry Ve 30. a 40. letech se Margit Symo stala oblíbenou herečkou německého filmu. Často vystupovala se svým bratrem Michaelem Symem jako taneční duo v berlínském divadle Metropol. Ve filmech uplatňovala především své taneční nadání. K jejím nejvýznamnějším filmům z tohoto období patří Der Unwiderstehliche (Neodolatelný, 1937), Die gelbe Flagge (Žlutá vlajka, 1937) a Der Postmeister (Poštmistr, 1940), kde v roli cikánky předvedla jeden ze svých nejpamátnějších a nejnespoutanějších tanečních výstupů. Hrála také po boku významných herců své doby - s Heinrichem Georgem v Der Postmeister, s Hansem Moserem ve filmu Einmal der liebe Herrgott sein (1942) a s Emilem Janningsem v Altes Herz wird wieder jung (1943). V roce 1938 natočila v Maďarsku film Tiszavirág (Květ Tiszy) pod vedením režiséra Gézy Bolváryho, kde ztvárnila venkovskou cikánskou dívku. Poválečná léta Po druhé světové válce odešla Margit Symo do Švédska, kde se provdala za rakouského skladatele a dirigenta Willyho Mattese. V roce 1951 se rozvedli a Margit se vrátila do Německa. Její filmová kariéra pokračovala, i když už ne v takovém rozsahu jako před válkou. K jejím nejvýznamnějším poválečným filmům patří komedie Ich denke oft an Piroschka (Často myslím na Pirošku, 1955), kde ztvárnila postavu Etelky Rasc, a komedie Der tolle Bomberg (Bláznivý Bomberg, 1957) s Hansem Albersem v hlavní roli, kde hrála Galinu Krakowskou. Pozdní kariéra a odkaz V 70. letech se Margit Symo objevila v sociálně kritickém dramatu Rainera Wernera Fassbindera Angst essen Seele auf (Strach jíst duši, 1974), kde ztvárnila předpojatou a všetečnou uklízečku Hedwig. Tento film získal cenu Mezinárodní federace filmových kritiků za nejlepší soutěžní film a Cenu ekumenické poroty na filmovém festivalu v Cannes v roce 1974. Její poslední filmová role pochází z roku 1986 ve filmu Crazy Boys. Margit Symo byla matkou herečky Evy Mattes. Zemřela 6. října 1992 v Mnichově a je pohřbena na hřbitově Nordfriedhof.