Lorena Velázquez

Lorena Velázquez (15. prosince 1937 – 11. dubna 2024, Ciudad de México) byla mexická herečka, jedna z posledních žijících hvězd Zlatého věku mexické kinematografie. Narodila se jako María de la Concepción Lorena Villar Dondé a byla nevlastní dcerou herce Víctora Velázqueze a starší sestrou herečky Teresy Velázquez. Počátky kariéry Lorena Velázquez studovala balet a divadlo na Škole krásných umění, než ve svých 18 letech debutovala ve filmu Caras nuevas (1955), kde ztvárnila servírku v divadelním prostředí. Její krása a charisma okamžitě upoutaly pozornost publika a brzy se stala symbolem ženskosti. V roce 1957 získala svou první hlavní roli ve filmu Un mundo nuevo, což odstartovalo její úspěšnou filmovou kariéru. V roce 1958 se zúčastnila soutěže Miss Mexico, kde se umístila na druhém místě, a v roce 1960 byla jmenována Miss Mexico, ačkoli odmítla reprezentovat Mexiko na Miss Universe, protože upřednostnila filmové projekty. Královna fantastického filmu Lorena Velázquez se proslavila především v 60. letech, kdy se stala ikonou mexického fantastického a hororového žánru. Její nejznámější rolí byla postava Thoriny (Zoriny), královny upírů, ve filmu Santo vs. the Vampire Women (1962), kde vystupovala po boku legendárního mexického zápasníka El Santa. Tento film ji vynesl status kultovní ikony a přezdívku "královna fantastického filmu". Mezi její další významné snímky z tohoto období patří La nave de los monstruos (1960), kde ztvárnila mimozemšťanku Betu, Santo contra los zombies (1961) jako Gloria Sandoval, a El planeta de las mujeres invasoras (1966), kde hrála dvojroli jako královna vzdálené planety Adastrea a její dvojče Alburnia. Všestranná herečka Během své kariéry Lorena Velázquez prokázala mimořádnou všestrannost. Kromě hororových a sci-fi filmů účinkovala také v komediích jako Tintansón Crusoe (1964) po boku Germána Valdése "Tin Tana" a v dramatech jako El rapto de las sabinas (1960). Spolupracovala s významnými mexickými komiky jako Adalberto Martínez "Resortes", Marco Antonio Campos "Viruta" a Gaspar Henaine "Capulina". Její filmografie čítá více než 80 titulů, což z ní činí jednu z nejplodnějších hereček mexické kinematografie. Přechod k televizi V 70. letech Lorena Velázquez úspěšně přešla k televizní tvorbě, kde pokračovala v budování své kariéry. Střídala role na velkém i malém plátně a postupně se stala uznávanou televizní herečkou. Mezi její nejvýznamnější telenovely patří El privilegio de amar (1998-1999), kde ztvárnila postavu Rebecy Bulnes. Tato telenovela se stala nejvýše hodnoceným televizním programem v Mexiku. Dále účinkovala v úspěšných seriálech jako Amigas y rivales (2001) v roli Itzel de la Colina, Rubí (2004) jako Mary Chavarria Gonsalez, Alma de hierro (2008) jako Victoria, Qué Pobres Tan Ricos (2014) jako Chabelita a mnoha dalších. Pozdní kariéra I ve vyšším věku Lorena Velázquez pokračovala v herecké kariéře. V novém tisíciletí se objevila ve filmech jako Cartas a Elena, Amor de mis amores a Más sabe el diablo por viejo (2018). Její poslední televizní rolí byla postava Rose Somers v telenovele La mexicana y el güero (2020). Během své více než šedesátileté kariéry se Lorena Velázquez stala jednou z nejuznávanějších a nejrespektovanějších hereček mexické kinematografie. Odkaz Lorena Velázquez zemřela 11. dubna 2024 ve věku 86 let na respirační komplikace. V době své smrti byla jednou z posledních žijících hvězd Zlatého věku mexické kinematografie. Její přínos mexickému filmu, zejména v žánru fantastiky a hororu, je nepopiratelný. Díky své kráse, talentu a všestrannosti se zapsala do historie jako jedna z nejvýznamnějších hereček mexické kinematografie, jejíž dílo bude inspirovat další generace.