Paula Valenska

Paula Valenska (2. července 1922, Mělník, Československo – 26. září 1994, Ventura, USA) byla česká filmová herečka, která se proslavila především v československé kinematografii 40. let 20. století a později pokračovala v kariéře v zahraničí. Narodila se jako Milada Šupitová v rodině, jejíž matka pocházela z Brna. Již od dětství projevovala umělecké nadání - účinkovala v rozhlasových pohádkách, věnovala se baletu a intenzivně rozvíjela svůj pěvecký talent. Po základní škole byla přijata na pražskou konzervatoř, později přestoupila do Brna, kde studium dokončila. Jako mladá herečka, popisovaná jako "krásná, modrooká plavovláska", získala okamžitě angažmá v brněnském lidovém divadle a hostovala také v Národním divadle v Praze. Filmové začátky v Československu Její filmová kariéra začala v roce 1944, kdy ji ředitel výroby Lucernafilmu Vilém Brož pozval na kamerové zkoušky poté, co ji viděl v inscenaci Moliérova Lakomce. Stala se hlavní představitelkou ve filmu Jarní píseň, který režíroval jako svou prvotinu herec Rudolf Hrušínský. V tomto filmu ztvárnila postavu Mařenky pod jménem Milada Šupitová-Vrbenská. Děj filmu se točí kolem úspěšné operní pěvkyně Jany Mirské, která se po rozchodu se svým šlechtickým snoubencem vrací do rodného města, kde potkává malíře Petra Domina. Společně pomáhají mladé ženě, která začala mít na cestě porodní bolesti. Další role následovala v komedii Václava Wassermana Sobota (1945), kde hrála prodavačku v květinářství. Po osvobození republiky v květnu 1945 začala vystupovat pod uměleckým jménem Pavla Vrbenská, které si vybrala podle místa svého původu. Pod tímto jménem se objevila v dramatu Františka Čápa Muži bez křídel, které bylo oceněno Cenou země České v oboru filmu z roku 1946, a ve Wassermanových Nadlidech. V poválečném období vytvořila několik výrazných rolí různého charakteru: konfidentku gestapa Martu Pohlovou v Čápově válečném dramatu Muži bez křídel (1946), dceru odbojářského důstojníka Evu Janskou v okupačním dramatu V. Wassermana Nadlidé (1946), venkovské děvče Růžu v Čápově příběhu Muzikant (1947) a jazzovou zpěvačku Kateřinu Kostkovou v komedii V. Slavínského Dnes neordinuji (1948). Právě v posledním jmenovaném filmu, který byl novou adaptací divadelní veselohry "Okénko" Olgy Scheinpflugové, mohla poprvé a naposledy na filmovém plátně projevit svůj pěvecký talent, když zde sama zazpívala dvě písně. Mezinárodní kariéra V roce 1947 uzavřela filmovou smlouvu na natáčení pro anglický film, přičemž interiéry a exteriéry se natáčely v Praze. Jednalo se o film Sarabanda – Tanec mrtvých milenců a film Bond Street, který režíroval Gordon Parry. Díky dalším dotáčkám, které pokračovaly v Anglii, odjela už pod novým uměleckým jménem Paula Valenska do Velké Británie. Film Bond Street z roku 1948 byl britským portmanteau dramatem režiséra Gordona Parryho, založeným na příběhu Terence Rattigana. Ve filmu, který zobrazuje příběhy spojené s nevěstiným šatem, závojem, perlami a květinami zakoupenými v londýnské Bond Street, ztvárnila Paula Valenska postavu Elsy. Jednotlivé příběhy zahrnují úmyslně roztržené šaty, muže, který si roztrhne kalhoty a dostane schůzku se švadlenou, a muže, který se snaží vyhnout náhle se objevivší lásce z Dánska. V roce 1949 natočila v Británii film Golden Arrow (Zlatý šíp), který režíroval Gordon Parry a ve kterém hrála po boku Burgesse Mereditha a Jean-Pierra Aumonta. Film byl natočen ve studiích Teddington a navzdory poměrně vysokému rozpočtu a známému obsazení byl nakonec uveden jako druhý film v programu. V tomto filmu ztvárnila hned tři role - Sury, Soniu a Hedy. V srpnu 1962 se v Beverly Hills v Kalifornii provdala za Josepha Rehku Zdenka a následující rok požádala o americké občanství. V roce 1966 Los Angeles Times informovaly, že pár choval arabské koně. V červnu 1980 pracovala Valenska jako realitní agentka. Paula Valenska zemřela 26. září 1994 ve Ventuře v Kalifornii ve věku 72 let. Ačkoliv její filmografie čítá pouze osm filmů, Paula Valenska zanechala nesmazatelnou stopu v československé kinematografii 40. let a patří mezi nevelkou skupinu českých herců, kterým se podařilo proniknout do zahraničních produkcí v poválečném období.