Birgitta Valberg

Birgitta Valberg se narodila 16. prosince 1916 ve Stockholmu ve Švédsku a zemřela 29. března 2014 ve Švédsku. Byla švédskou herečkou, která se stala jednou z nejvýznamnějších představitelek skandinávské kinematografie 20. století. Divadelní začátky a vzdělání Birgitta Valberg začala studovat na dramatické škole Královského dramatického divadla (Dramaten) ve Stockholmu v roce 1940. Škola byla úzce spojena s divadlem samotným, takže během studií zde začala vystupovat. Její debut na národní scéně byl role „jedné z procházejících dam" v produkci Robinson och kungen v roce 1940. Birgitta Valberg byla herečka, která zůstala věrná Královskému dramatickému divadlu ve Stockholmu po většinu své dlouhé kariéry. Filmová spolupráce s Ingmarem Bergmanem Birgitta Valberg byla nejlépe známá svou prací v několika filmech Ingmara Bergmana natočených během 30 let. Mezi její nejvýznamnější filmové role patří účast ve filmu Smiles of a Summer Night z roku 1955, kde hrála jednu z vedlejších rolí v této Bergmanově komedii, která se stala jeho prvním mezinárodním úspěchem. V roce 1960 ztvárnila roli Märety, matky zavražděné dívky, ve filmu The Virgin Spring po boku Maxe von Sydowa. Tento film, založený na středověké švédské baladě, vypráví příběh manželů Töreho a Märety, jejichž dcera Karin je na cestě do kostela znásilněna a zavražděna dvěma pastevci. Film přinesl Bergmanovi jeho první ze tří Oscarů za nejlepší cizojazyčný film. Ocenění za film Paradise Place Nejvýznamnějším oceněním v kariéře Birgitta Valberg byla cena za nejlepší herečku na 13. ročníku cen Guldbagge za roli ve filmu Paradise Place z roku 1977, který produkoval Ingmar Bergman a režírovala Gunnel Lindblom. Film se odehrává v kupeckém domě ve stockholmském souostroví, kde stará žena Katha přijíždí každý rok a chce, aby se k ní na Paradistorg připojila rodina, její děti a jejich děti, což vede ke konfliktům. Další filmové role Birgitta Valberg se objevila v dalších významných filmech včetně Smiles of a Summer Night v roce 1955, Ratataa v roce 1956, Miss April v roce 1958, Swedish Portraits v roce 1964 a Man on the Roof v roce 1976. Pravděpodobně největšího kulturního dopadu dosáhla svou rolí v filmu Ronia the Robber's Daughter z roku 1984, kde propůjčila hlas „rumpnissar" a přednesla klasickou repliku: „Voffor gör di på detta viset?" („Proč se takto chovají?"). Divadelní kariéra Na divadelních prknech Královského dramatického divadla hrála různorodé role: služku v Bernardas hus v roce 1940, paní Capuletovou v Romeo a Julii v roce 1953, Gwendoline v Důležitosti být vážný v roce 1958, Sarah Kahn v Hönssoppa med korngryn v roce 1966 a Krösa-Maja v Det stora kalaset i Lönneberga v roce 1989. Její poslední rolí v Dramatenu byla Mare Balticum ve hře Spelet om lyckan och framtiden v roce 1996. Její nejznámějším výkonem na národní scéně byla role Barbro po boku Sif Ruud jako Lillemor Åhl v průlomové hře Kristiny Lugn Idlaflickorna v roce 1993. Osobní život a odkaz Birgitta Valberg se provdala za Hanse Hanssona v roce 1939 a zůstali spolu až do jeho smrti v roce 1976. Měli spolu tři děti: Bodel Redin, Per Hansson a Maria Bandobranski. Birgitta Valberg zemřela v Lidingö v roce 2014 na konci dlouhého a velmi aktivního života, během kterého obdržela mimo jiné zlatou medaili od Teaterförbundet (švédský svaz pro divadlo, umělce a média).