Loyal Underwood

Loyal Underwood (6. srpna 1893, Rockford, Illinois, USA – 30. září 1966, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký filmový herec, který se proslavil především jako člen stálého hereckého souboru Charlieho Chaplina. Počátky kariéry a spolupráce s Chaplinem Underwood zahájil svou filmovou kariéru v roce 1916, kdy debutoval v Chaplinově krátkém filmu The Count, vytvořeném pro společnost Mutual Film Corporation. V tomto snímku, stejně jako ve čtyřech dalších krátkých filmech pro Mutual, vystupoval bez uvedení v titulcích. Jeho malá postava (byl výrazně menší než Chaplin, který sám měřil pouhých 165 cm) se stala jeho charakteristickým rysem a byla často využívána pro komický efekt. Právě kontrast jeho drobné postavy s ostatními herci vytvářel humorné situace, kdy se Underwood často objevoval v roli antagonisty, kterého Chaplinova postava s lehkostí přemohla. Období First National Když Chaplin v roce 1918 začal pracovat pro společnost First National, Underwood se stal důležitou součástí jeho hereckého souboru. Na rozdíl od předchozí spolupráce byl nyní uváděn v titulcích a objevil se ve všech sedmi krátkých filmech, které Chaplin pro First National režíroval. Mezi nejvýznamnější patří Shoulder Arms (1918), kde ztvárnil malého, ale sebevědomého německého důstojníka. Kritici označili tento výkon za jeden z jeho nejlepších, vyzdvihovali zejména jeho energický a živý projev. Dále se objevil ve filmech jako Sunnyside (1919), A Day's Pleasure (1919), The Idle Class (1921), Pay Day (1922) a The Pilgrim (1923). Během tohoto období se Underwood stal jedním z Chaplinových oblíbených herců a pravidelnou součástí jeho filmů. Pozdější kariéra Mezi lety 1921 a 1927 se Underwood objevil v několika méně známých filmech mimo Chaplinovo studio, včetně snímků The Man Who Woke Up (1921) a Fighting Bill (1921). V následujících dvou desetiletích pokračoval v herecké kariéře, většinou v malých, často neuvedených rolích v různých filmech jako Arizona Bad Man, Let's Dance a The Paleface. Návrat k Chaplinovi a závěr kariéry Po dlouhé odmlce se Underwood vrátil ke spolupráci s Chaplinem v jeho posledním americkém filmu Limelight (1952), kde ztvárnil roli pouličního muzikanta. Tento film, který získal Oscara za nejlepší hudbu, představoval symbolické uzavření Underwoodovy filmové kariéry, která začala a skončila po boku jednoho z největších filmových tvůrců všech dob. Loyal Underwood zemřel 30. září 1966 v Los Angeles ve věku 73 let. Je pohřben na hřbitově Forest Lawn Memorial Park v Hollywood Hills v Los Angeles, přičemž jeho hrob nemá označení. Přestože nikdy nezískal hlavní role, jeho výrazný fyzický vzhled a komický talent z něj učinily nezapomenutelnou součást zlaté éry němého filmu a důležitého spolupracovníka Charlieho Chaplina.