Edoardo Toniolo

Edoardo Toniolo, narozen 22. listopadu 1907 v Turíně, zemřel 31. prosince 1986, byl italský herec a dabér. Jako syn divadelních herců Antonia a Rosy Rosazových se již v mladém věku začal objevovat na divadelních prknech v menších rolích. Počátky kariéry Toniolo zahájil svou profesionální dráhu v divadle, kde zpočátku ztvárňoval především vedlejší role. Ve 30. letech rozšířil své působení o rozhlas a v polovině 30. let debutoval ve filmu. Jeho filmová kariéra začala v roce 1935, kdy byl objeven režisérem Guidem Brignonem a obsazen do historického snímku Ginevra degli Almieri. V následujících letech se objevoval především v charakterních rolích, kde vynikal svým kontrolovaným a vyváženým hereckým projevem. Válečné období a první hlavní role Po 8. září 1943 zůstal Toniolo v severní Itálii, kde pracoval na několika filmech v produkčním studiu Cinevillaggio na benátském ostrově Giudecca. Právě zde získal svou jedinou hlavní roli ve filmu Posto di blocco (1945) režiséra Ferruccia Ceria. Tento snímek, známý také pod alternativním názvem Povera gente, byl natočen během posledních měsíců existence Italské sociální republiky. Kvůli složité historické situaci se film potýkal s problémy při distribuci a Toniolův výkon tak zůstal téměř nepovšimnut. Poválečná kariéra Po druhé světové válce se Toniolo vrátil k charakterním rolím a objevoval se v mnoha filmech různých žánrů. Mezi jeho nejvýznamnější snímky patří Cime tempestose (1956), italská adaptace románu Na Větrné hůrce, kde se představil po boku dalších italských herců. Film byl součástí vlny adaptací klasických literárních děl, které byly v té době v italské kinematografii populární. Televizní a dabingová kariéra Od roku 1954 se Toniolo začal intenzivně věnovat televizní tvorbě, kde se pravidelně objevoval jak v komediích, tak v televizních dramatech. Významnou roli ztvárnil v televizním seriálu I promessi sposi (1967), adaptaci slavného románu Alessandra Manzoniho. V roce 1969 se objevil v minisérii D'Artagnan, která byla ambiciózní adaptací Dumasových mušketýrských příběhů. Souběžně s hereckou kariérou se Toniolo věnoval také dabingu. Po válce se stal vyhledávaným dabérem a jeho hlas bylo možné slyšet v mnoha zahraničních filmech uvedených v Itálii. Mezi jeho dabingové práce patří například italská verze filmu Singin' in the Rain (1952), kde propůjčil svůj hlas postavě ztvárněné Juliusem Tannenem. Pozdní kariéra a odkaz Toniolo pokračoval v herecké činnosti až do pozdního věku, přičemž se objevoval jak ve filmu, tak v televizi. Během své dlouhé kariéry spolupracoval s mnoha významnými italskými režiséry a herci. Někdy byl ve filmech uváděn pod pseudonymem Edward Douglas. Edoardo Toniolo byl všestranným hercem, který dokázal přesvědčivě ztvárnit širokou škálu postav. Jeho kontrolovaný herecký projev a schopnost přizpůsobit se různým rolím z něj učinily respektovaného charakterního herce italské kinematografie. Zemřel 31. prosince 1986 ve věku 79 let, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví zahrnující desítky filmových a televizních rolí.