Béla Tarr

Maďarský filmařský velikán Béla Tarr patří mezi nepopiratelné žijící legendy – ve světě artové kinematografie je skoro superhrdinou. Jeho opus magnum, více než sedmihodinové Satanské tango, patří mezi povinné položky každého cinefila. Režisérovy snové, těžko uchopitelné filmy složené z dlouhých záběrů mají jedinečnou sílu vtáhnout a nepustit. Od října do konce tohoto roku Tarr vyučuje na FAMU v rámci mentoringového programu a od Akademie múzických umění převzal čestný doktorát. Neříkejte mu ale, že je učitelem, to slovo nemá rád! O tom a o mnohém dalším jsme si s ním měli příležitost promluvit. Jeho strohé, sotva slyšitelně šeptané odpovědi nezapřou Tarrovu svébytnost a nekompromisnost.

Během letošního podzimu se studující FAMU dočkali spolupráce se slavným režisérem Bélou Tarrem. Filmař známý pomalým tempem, dlouhými záběry a filosofickými přesahy svých děl uvedl též několik projekcí v kině Ponrepo. Podívejme se na několik prvků, které především v Satanském tangu (1994) a Werckmeisterových harmoniích (2000) nápadně připomínají stále podnětné dílo filosofa Friedricha Nietzscheho.

V neděli skončil 27. ročník Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Ceny se rozdaly, ale dokumentární žně nekončí. Až do 12. listopadu totiž probíhá Ji.hlava Online, zahrnující více než 170 filmů včetně většiny oceněných titulů.

Režisér a scenárista Béla Tarr převezme v úterý 31. října od Akademie múzických umění v Praze čestný titul doctor honoris causa, a to na základě nominace Filmové a televizní fakulty (FAMU), kde bude po celý zimní semestr vyučovat v rámci mentoringového programu. Čestný doktorát je spolu se jmenováním profesorem a Zlatou medailí AMU nejvyšším oceněním života a díla, které univerzita uděluje. Slavnostní ceremonie proběhne dle tradice v Sále Bohuslava Martinů na HAMU.

Nedávno uplynulo padesát od vojenského puče v Chile pod vedením generála Augusta Pinocheta, během něhož byl svržen demokraticky zvolený prezident Salvador Allende. Následovala vojenská diktatura, která si vyžádala tisíce mrtvých a až desítky tisíc mučených civilistů a civilistek. Jelikož i v srdcích některých českých zastánců neoliberalismu zůstává podivná nostalgie po Pinochetovi, není od věci si toto krvavé výročí připomenout. Režisér Pablo Larraín nabízí na Netflixu upírský film Hrabě balancující mezi hororem, satirou a existenciálním dramatem, který ze všeho nejvíc vypovídá o banalitě zla.

Jak nejlépe zahájit film? Tahle disciplína rozhodně není jednoduchá, přesto se ji některým tvůrcům podařilo ovládnout zcela fascinujícím způsobem. V našem výběru připomínáme děsivé sci-fi vize, dojemná vzpomínání i atmosférické minipříběhy.

Na jedinečných berlínských projekcích Satanského tanga jsem jako dlouholetý fanoušek Bély Tarra nemohl chybět, obzvláště když do nich měl hudebně zasáhnout i autor původní hudby Mihály Víg. Prostory bývalého krematoria se k sedmihodinové kalvárii ukázaly jako ideální pozadí.

Po své zářijové premiéře na Slovensku vstoupilo i do českých kin černobílé drama Piargy podle povídky Františka Švantnera, napsané ve čtyřicátých letech, o hříšné vesnici smetené ze zemského povrchu. Zkušený česko-makedonský režisér Ivo Trajkov v něm na tuzemské poměry až příliš okázale máchá biblickými motivy, i přesto však jeho snímek dokáže zaujmout neobvykle tíživou atmosférou bezvýchodnosti a působivým vizuálem.

Online nabídka audiovizuálního obsahu se neustále rozšiřuje a je čím dál těžší se v ní neztratit. Každý týden proto vypíchneme několik titulů hodných vaší pozornosti, které právě dorazily na některou ze streamovacích platforem dostupných v Česku. Zohledníme přitom mezinárodní giganty i lokální hráče, akční filmy i festivalovou produkci.

Umělecky laděný příběh ze špinavých westernových kulis docení především diváci, které unavují třeskuté a dynamicky sestříhané hollywoodské blockbustery.

Na co se v době koronavirové krize dívají režisérské hvězdy?

A jdeme do finále. Včera jsme si představitele první vyčerpávající padesátku z "Best of podle BBC", kterou britská rozhlasová a televizní společnost dala dohromady se 177 nejrůznějšími filmovými kritiky, recenzenty a odborníky.

Britská rozhlasová a televizní společnost BBC se zamyslela nad tím, jaké z novějších filmů to dotáhnou na post nesmrtelné klasiky. Zeptali se proto 177 nejrůznějších filmových kritiků, recenzentů a odborníků. Výsledek? Žebříček „100 nejlepších filmů 21. století“, ve kterém se nachází nejedno překvapení.

Že už bylo o 2. světové válce a holocaustu natočeno vše? Omyl. V loňském roce se na festivalu v Cannes jako zjevení objevila prvotina maďarského režiséra Laszlo Nemese Saulův syn (2015).

Stárnoucí německý inženýr Julius Schmitke je vyslán do zamlžených Krušných hor, aby opravil vrzající větrnou elektrárnu... Tento strhující začátek nového česko-německého filmu debutujícího režiséra Štěpána Altrichtera zřejmě oslovil pořadatele Jihokorejského filmového festivalu v Busanu natolik, že se rozhodli zařadit film do soutěžní sekce Flash Forward. V té se představují díla vzniklá mimo asijskou produkci.