Colin Tapley

Colin Edward Livingstone Tapley (7. května 1907 – 1. prosince 1995) byl britský herec narozený v novozélandském Dunedinu. Tento všestranný charakterní herec se proslavil především svým působením v hollywoodských a britských filmech, kde ztvárnil desítky rolí během své více než třicetileté kariéry. Začátky kariéry Před vstupem do filmového průmyslu sloužil Tapley v Královském letectvu (RAF) a zúčastnil se expedice do Antarktidy. Jeho cesta k herectví začala v roce 1933, kdy se stal jedním z vítězů talentové soutěže pořádané společností Paramount Pictures. Spolu s Joyce Neilson byli vybráni jako novozélandští zástupci mezi třiceti vítězi z celého světa. Díky tomuto úspěchu se přestěhoval do Hollywoodu, kde debutoval ve filmu Search for Beauty (1934) a získal smlouvu na menší role u Paramountu. Hollywoodská kariéra V roce 1934 se objevil hned v osmi filmech, včetně snímků Limehouse Blues, Murder at the Vanities a The Double Door. Přestože začínal v menších rolích, jeho elegantní vzhled a výrazný britský přízvuk mu zajistily stálý přísun práce. V roce 1935 ztvárnil kapitána Dobbina v historickém filmu Becky Sharp, který byl průkopnickým dílem v oblasti barevné kinematografie. Ve stejném roce se objevil po boku Garyho Coopera ve filmu Lives of a Bengal Lancer, kde hrál armádního špiona v indickém převleku. Hlavní role a vrchol kariéry Tapleyho filmografie se během třicátých let rychle rozrůstala. Objevil se ve filmech jako Peter Ibbetson (1935), The Black Room (1935) a The Last Outpost (1935) s Carym Grantem. Hrál také v dramatech King of Gamblers (1937) a If I Were King (1938) s Ronaldem Colmanem. Jeho jediná hlavní role přišla ve filmu Booloo (1938), kde ztvárnil britského důstojníka Roberta Rogerse, který se vydává do malajské džungle dokázat existenci legendárního bílého tygra. Pro natáčení tohoto dobrodružného filmu strávil Tapley v roce 1937 několik měsíců v malajské džungli. Válečná služba S vypuknutím druhé světové války se Tapley v lednu 1942 vrátil do Británie, aby pomohl válečnému úsilí. Vstoupil do Královského kanadského letectva (RCAF) a později byl převelen do britské armády, kde působil jako letový kontrolor. Během služby se seznámil s Patricií "Patsy" Lyon, ovdovělou dcerou generálmajora sira Percivala Otwaye a Lady Hambro z bankovní dynastie Hambro. Navzdory jejímu aristokratickému původu se v srpnu 1943 vzali v kostele St. Martin-in-the-Fields v Londýně. Poválečná kariéra Po demobilizaci v roce 1945 se Tapley s manželkou vrátil na Nový Zéland, poprvé od roku 1933. Plánoval zde začít nový život a provozovat lodní službu ve Wanace, ale brzy se vrátil do Hollywoodu, aby obnovil svou hereckou kariéru. Legendární režisér Cecil B. DeMille mu osobně nabídl roli prince ve filmu Samson and Delilah (1949). Krátce poté se Tapley s rodinou přestěhoval do Británie, kde pokračoval v herecké dráze. Britská filmografie a pozdější léta Díky svému aristokratickému přízvuku neměl Tapley problém najít práci v britském filmovém průmyslu. Jeho nejslavnější rolí se stala postava Williama Glanvilla ve válečném eposu The Dam Busters (1955), kde hrál po boku Michaela Redgravea a Richarda Todda. Film zachycuje skutečný příběh operace Chastise, při níž RAF bombardovalo německé přehrady pomocí speciálních skákajících bomb. V pozdější fázi kariéry byl Tapley často obsazován do role policejního inspektora, kterou ztvárnil v několika filmech a televizních seriálech. Jeho poslední filmovou rolí byla účast ve špionážním snímku Fraulein Doktor (1969). Po ukončení herecké kariéry se Tapley usadil v Gloucestershire, kde žil až do své smrti 1. prosince 1995 ve věku 88 let. Byl pohřben ve Wānace na Novém Zélandu vedle svého prvního syna Martina, který zemřel ve věku tří let na leukémii v roce 1947. Jeho manželka Patsy zůstala v jejich domě v Coates až do své smrti 18. ledna 2000.