Forrest Stanley

Forrest Stanley (21. srpna 1889 – 27. srpna 1969) byl americký herec a scenárista, který se proslavil především svou prací v éře němého filmu. Narodil se v New Yorku, ačkoliv některé zdroje uvádějí jako místo jeho narození Birmingham v Anglii. Stanley zahájil svou hereckou kariéru již v roce 1912, kdy se objevil v divadelní hře The Seven Sisters po boku Laurette Taylor pod režijním vedením Olivera Morosca. Jeho filmová kariéra začala v polovině desátých let 20. století, kdy se začal objevovat v němých filmech. Brzy se vypracoval na pozici předního filmového herce své doby. Hvězdná kariéra v němém filmu Skutečný průlom v jeho kariéře přišel v roce 1922, kdy ztvárnil roli Charlese Brandona v historickém velkofilmu When Knighthood Was in Flower. Tento nákladný snímek režiséra Roberta G. Vignoly, ve kterém hrál po boku Marion Davies, patřil k nejdražším produkcím své doby s rozpočtem 1,5 milionu dolarů. Film vypráví příběh Mary Tudor, sestry anglického krále Jindřicha VIII., která se zamiluje do prostého vojáka Brandona. Stanleyho výkon v této romantické historické epické podívané významně přispěl k jeho popularitě. Téhož roku Stanley opět spolupracoval s Marion Davies ve filmu Beauty's Worth, kde ztvárnil roli umělce Cheyne Roveina, který pomůže mladé kvakerské dívce Prudence Cole (Davies) prosadit se ve vyšší společnosti. Film režíroval opět Robert G. Vignola a byl dalším důkazem Stanleyho schopnosti ztvárnit romantické role. K vrcholům Stanleyho kariéry v němém filmu patří bezesporu jeho role Charlese Wildera v hororovém mysteriózním snímku The Cat and the Canary (1927) režiséra Paula Leniho. Tento film, považovaný za jeden ze základních kamenů žánru "starého temného domu", vypráví příběh dědičky, která musí strávit noc v údajně strašidelném sídle, aby získala své dědictví. Stanley zde ztvárnil záporáka, což byla změna oproti jeho obvyklým romantickým rolím. Přechod do zvukového filmu S příchodem zvukového filmu Stanleyho kariéra, podobně jako u mnoha jiných hvězd němé éry, postupně ztrácela na intenzitě. Přesto se mu podařilo úspěšně přejít do zvukové éry. V roce 1931 se objevil ve filmu Arizona, kde ztvárnil roli plukovníka Franka Bonhama po boku mladého Johna Waynea. Tento romantický dramatický film vypráví příběh lásky a zrady v prostředí vojenské posádky. V následujících letech se Stanley objevoval v menších rolích v různých filmech. V roce 1936 si zahrál neakreditovanou roli manažera newyorského divadla v muzikálu Show Boat. Jeho filmová kariéra pokračovala i ve 40. letech, kdy se v roce 1941 objevil ve filmu Outlaws of the Desert jako Charles Grant. Pozdější kariéra v televizi V 50. letech se Forrest Stanley, podobně jako mnoho jiných herců jeho generace, přeorientoval na televizní produkci. V roce 1955 se objevil v epizodě "Breakdown" populárního seriálu Alfred Hitchcock Presents, kde ztvárnil postavu jménem Hubka. Tato epizoda, kterou režíroval sám Alfred Hitchcock, patří k nejlépe hodnoceným dílům celého seriálu a vypráví příběh muže, který je po autonehodě paralyzován, ale všichni ho považují za mrtvého. Stanley se později objevil i v dalších televizních seriálech, včetně epizody "The Last Letter" seriálu Death Valley Days (1956), kde hrál Jacoba Moorea. V roce 1958 si zahrál v epizodě "Overland Express" populárního westernu Gunsmoke jako Griffin a také v seriálu Adventures of Wild Bill Hickok jako prodavač. Jeho poslední filmovou rolí byla neakreditovaná role správce v hororovém westernu Curse of the Undead z roku 1959. Forrest Stanley zemřel 27. srpna 1969 v Los Angeles, pouhých šest dní po svých 80. narozeninách. Za svou dlouhou kariéru, která trvala téměř pět desetiletí, se objevil ve více než 70 filmech a televizních pořadech. Přestože je dnes jeho jméno známé především filmovým historikům a milovníkům němého filmu, jeho příspěvek k rané kinematografii zůstává významný, zejména díky jeho rolím ve filmech When Knighthood Was in Flower, Beauty's Worth a The Cat and the Canary.