Pamela Stanford

Pamela Stanford, vlastním jménem Monique Delaunay, narozená 30. října 1948 ve Fontainebleau ve Francii, je francouzská herečka, kameramanka a malířka. Vyrůstala na venkově poblíž lesa, kde si vytvořila silné pouto k uměleckému vyjádření, které později formovalo její profesní kariéru. Počátky kariéry Stanford začínala jako tanečnice ve slavném pařížském kabaretu Folies-Bergère, než přešla k filmové práci, kde nejprve působila jako komparzistka. Její vstup do zábavního průmyslu se neomezoval pouze na herectví - pracovala také jako modelka pro různé fotografy a malíře. Ve čtrnácti letech pózovala pro obraz vytvořený známou spisovatelkou Patricií Highsmith a později také pro malíře Paula Aïzpiriho a Etienna Bergerona. Objevovala se v mnoha časopisech a publikacích, někdy pod různými jmény, a pózovala také pro módní fotografie, příležitostně pro Angela Bastianiho a pravidelně pro Le Figaro. Filmová kariéra Zásadní zlom v její kariéře přišel v roce 1974, kdy ji producent Robert de Nesle představil režisérovi Jessu Francovi. Stanford se následně objevila v hlavní roli po boku Guye Delormea ve filmu Lorna the Exorcist, kde souhlasila s tím, že pro potřeby postavy bude vypadat o dvacet let starší. Tento film, ačkoliv jeho název naznačuje spojitost s hororem Vymítač ďábla, je ve skutečnosti faustovským příběhem s prvky erotiky a hororu. Stanford v něm ztvárnila démonickou postavu Lorny, která uzavře s podnikatelem dohodu, že mu poskytne bohatství výměnou za jeho dceru, až dosáhne 18 let. Následně natočila s Jesusem Francem řadu dalších filmů, včetně snímku Sexy Sisters, kde opět hrála hlavní roli (společně s Karine Gambier), a Blue Rita, kde se znovu setkala s Guyem Delormem tři roky po filmu Lorna. V Blue Rita ztvárnila postavu Giny v příběhu o majitelce nočního klubu, která tajně pracuje jako špionka a využívá své dívky k získávání informací. Další významné role Mezi její další známé filmy patří Cannibal Terror (1980), kde ztvárnila postavu Manuely v příběhu o únosu a vydírání, který se zvrtne, když se únosci dostanou na území kanibalů. Objevila se také ve filmu Helga, She Wolf of Stilberg (1978), který byl inspirován žánrem vězeňských filmů s ženami v hlavních rolích. V tomto snímku hrála postavu označovanou jako "Blonde Prisoner" (Blonďatá vězeňkyně). K jejím dalším filmům patří Captive Women 4 (1977), The Burglars, The Fugitives a Celestine. Celkem se objevila ve více než 50 filmech, přičemž většina z nich spadá do žánru evropského exploatačního filmu 70. let. Pozdější kariéra Zklamaná filmovým průmyslem, ve kterém se již nepoznávala, Pamela Stanford v roce 1981 přestala natáčet. K filmování se vrátila až o více než tři desetiletí později, kdy se objevila v osobnějších a experimentálnějších filmech. Mezi její novější projekty patří Outre Tombe (2015), kde ztvárnila postavu Catherine Lapeyre, a Lady Usher's Diary (2022), kde hrála Madeline Usher. Kromě herectví se Stanford věnovala také práci za kamerou, kde si vybudovala pozici kameramanky, a rozvinula své dovednosti jako malířka, čímž prokázala svůj všestranný umělecký talent. Její kariéra představuje typický příklad všestranného uměleckého ducha evropské kinematografie 70. let, kdy umělci často překračovali tradiční hranice mezi různými formami tvůrčího vyjádření.