Fernando Soler

Fernando Soler, vlastním jménem Fernando Díaz Pavía, se narodil 24. května 1896 v Saltillu v mexickém státě Coahuila. Byl významným mexickým hercem, režisérem, scenáristou a producentem, který se stal jednou z nejvýznamnějších osobností Zlatého věku mexické kinematografie. Rodinné zázemí a počátky kariéry Fernando Soler pocházel z herecké rodiny, jeho rodiči byli španělští divadelní herci Domingo Díaz García a Irene Pavía Soler. Byl nejstarším z pěti sourozenců, kteří se všichni věnovali herectví - Andrés, Domingo, Julián a Mercedes Solerovi. Tato rodina je v mexické kinematografii známá jako "Dynastie Solerů". Fernando zahájil svou filmovou kariéru již v roce 1915 a během svého života se objevil ve více než stovce filmů. Herecký styl a charakteristické role Soler byl známý svým širokým hereckým rejstříkem, který mu umožňoval ztvárňovat postavy z vyšší a střední třídy různých historických období. Často hrál moralistické a autoritativní otce, ale také šarmantní a požitkářské postavy. Jeho herecký talent mu umožnil přecházet mezi dramatickými a komediálními rolemi s mimořádnou lehkostí. Soler se specializoval především na role autorit, což bylo charakteristické i pro jeho bratry, ale dokázal zaujmout i v jiných žánrech. Zlatý věk mexické kinematografie Fernando Soler se stal jednou z klíčových postav Zlatého věku mexického filmu, období významného růstu a mezinárodního uznání mexického filmového průmyslu, které trvalo od 30. do konce 50. let 20. století. V této éře se Mexiko stalo vedoucím producentem filmů v Latinské Americe a Soler patřil mezi jeho nejvýraznější hvězdy. Nejvýznamnější filmy Mezi jeho nejznámější filmy patří The Great Madcap (El Gran Calavera, 1949), režírovaný Luisem Buñuelem, kde ztvárnil roli Ramira de la Mata, bohatého vdovce a vtipného alkoholika, jehož rodina žije na jeho úkor. Dalším významným snímkem byla La oveja negra (1949), kde hrál po boku Pedra Infante a za svůj výkon v tomto filmu a jeho pokračování No desearas la mujer de tu hijo získal v roce 1951 cenu Ariel za nejlepší mužský herecký výkon. V Buñuelově filmu Susana (1951) ztvárnil dona Guadalupe, statkáře, jehož rodina je narušena příchodem svůdné mladé ženy. Tento film se stal komerčním úspěchem a pomohl upevnit Buñuelovu pozici jako komerčně úspěšného režiséra v Mexiku. Jedním z jeho nejuznávanějších filmů je Una familia de tantas (1949), považovaný za mistrovské dílo mexické kinematografie. V tomto rodinném melodramatu hrál Rodrigo Cataña, patriarchu, který vede svou domácnost jako soukromé království a vyžaduje poslušnost od své submisivní manželky a pěti dětí. Film kriticky reflektuje morálku městské střední třídy a zpochybňuje autoritářskou logiku rodinné struktury. Další významné filmy Soler se objevil také ve filmech jako Rosenda (1948), México de mis recuerdos (1943), Sensualidad (1950), Cuando los hijos se van a The Place Without Limits (El lugar sin límites). Jeho filmografie zahrnuje i spolupráci s dalšími významnými mexickými režiséry té doby a mnoho jeho filmů získalo významná ocenění. Odkaz a význam Fernando Soler zemřel 25. října 1979 v Mexico City ve věku 83 let. Zanechal po sobě mimořádný odkaz jako jeden z nejvýznamnějších herců mexické kinematografie. Jeho schopnost ztvárnit širokou škálu postav a jeho přínos k rozvoji mexického filmu z něj činí nezapomenutelnou osobnost latinskoamerické kultury. Spolu se svými bratry vytvořil jedinečný herecký styl a podílel se na stovkách filmů, které definovaly zlatou éru mexické kinematografie.