Gustav Knuth

Gustav Adolf Karl Friedrich Knuth, narozen 7. července 1901 v Braunschweigu (Německo), zemřel 1. února 1987 v Küsnachtu (Švýcarsko), byl významný německý a později švýcarský divadelní a filmový herec. Raná léta a divadelní začátky Gustav Knuth se o divadlo začal zajímat již ve 13 letech. Ačkoliv ho otec, železniční průvodčí, nutil vyučit se zámečníkem, Gustav tuto dráhu opustil a díky finanční podpoře své sestry Else začal navštěvovat hodiny herectví u známého braunschweigského herce Casimira Parise. V pouhých 17 letech, v roce 1918, debutoval na jevišti městského divadla v Heidelbergu. V následujících letech vystupoval v provinčních a letních divadlech. Jeho divadelní kariéra pokračovala angažmá v Harburgu (1919-1922), Basileji (1922-1925), Altoně (1925-1933) a od roku 1933 v Hamburku v Deutsches Schauspielhaus. V roce 1937 odešel do Berlína, kde až do roku 1944 působil v Preußisches Staatstheater. Filmová kariéra před a během války Na filmovém plátně debutoval Gustav Knuth v roce 1935 rolí vesnického kováře ve filmu Der Ammenkönig režiséra Hanse Steinhoffa. Film se nečekaně stal úspěšným a odstartoval Knuthovu filmovou kariéru. V předválečných a válečných letech ztvárňoval především role prostých, mírně neohrabaných, ale dobrosrdečných mladých mužů. Mezi jeho významné filmy z tohoto období patří Schatten über St. Pauli (1938), kde hrál kapitána nákladní lodi Oschiho Rasmuse, Das Mädchen von Fanö (1940) v roli rybáře Frerka a legendární Große Freiheit Nr. 7 (1944) režiséra Helmuta Käutnera, kde ztvárnil plachého námořníka. Za svůj nejlepší film však Knuth sám považoval melancholické drama Unter den Brücken (Pod mosty), které bylo natočeno v posledních měsících války, ale do kin se dostalo až v roce 1946. Poválečná kariéra Po druhé světové válce se Knuth vrátil do Hamburku, kde v letech 1945-1946 opět působil v Deutsches Schauspielhaus. V roce 1946 byl britskou okupační správou jmenován do hamburského parlamentu jako zástupce kulturních pracovníků. Téhož roku se neúspěšně pokusil o politickou kariéru jako hlavní kandidát Svobodného kulturně-politického svazu. Od roku 1949 se stal členem souboru Schauspielhaus Zürich ve Švýcarsku, kde zůstal až do 80. let a později přijal švýcarské občanství. Zlatá éra v 50. letech Padesátá léta představovala vrchol Knuthovy filmové kariéry. Stal se jedním z nejpopulárnějších herců německy mluvícího filmu, kde ztvárňoval především dobrosrdečné, temperamentní postavy. K jeho nejznámějším rolím patří vévoda Max Bavorský, otec císařovny Sissi, kterého hrál ve všech třech filmech slavné trilogie Sissi (1955), Sissi - Die junge Kaiserin (1956) a Sissi - Schicksalsjahre einer Kaiserin (1957) po boku Romy Schneiderové. Další významnou rolí byl přednosta stanice v maďarské pustě ve filmu Ich denke oft an Piroschka (1955). Mezi jeho komediální vrcholy patří role v Erichově Engelově komedii Der fröhliche Weinberg (1952) a především postava divadelního ředitele Emanuela Striese ve filmu Der Raub der Sabinerinnen (1954). Výjimečně ztvárnil i zápornou postavu pašeráka zbraní ve filmu Die Mücke (1954). Uznání kritiky si vysloužil také za role v dramatech Die Ratten (1955) podle Hauptmannovy předlohy a Das kunstseidene Mädchen (1960). Televizní úspěchy Od počátku 60. let se Knuth stále více prosazoval v televizi, kde si získal obrovskou popularitu. V letech 1962-1963 ztvárnil hlavní roli veterináře Dr. Karla Hofera v seriálu Alle meine Tiere, která z něj udělala jednu z prvních německých televizních hvězd. Další významný televizní úspěch zaznamenal v letech 1967-1968 s rodinným seriálem Großer Mann, was nun?. V populárním cirkusovém seriálu Salto Mortale ztvárnil veterána cirkusového umění Carla Doriu. Úspěch měl také v 26dílném rodinném seriálu Drüben bei Lehmanns z roku 1971. Ocenění a závěr kariéry Za svou práci získal Gustav Knuth řadu ocenění, včetně prestižní ceny Ernsta Lubitsche v roce 1962. V roce 1974 mu byla udělena Filmband in Gold, čestná německá filmová cena za celoživotní přínos německé kinematografii. V témže roce vydal svou autobiografii Mit einem Lächeln im Knopfloch (S úsměvem v knoflíkové dírce). Svou hereckou kariéru ukončil na počátku 80. let. Gustav Knuth zemřel 1. února 1987 na mrtvici v Neu-Münsteru nedaleko Curychu ve Švýcarsku ve věku 85 let. Gustav Knuth byl dvakrát ženatý - s herečkami Gustel Buschovou a Elisabeth Lennartzovou. Z prvního manželství měl syna Klause Knutha, který se také stal hercem.