Vincent Sherman

Vincent Sherman, narozen jako Abraham Orovitz 16. července 1906 ve Vídni v Georgii, USA, byl americký režisér a herec, který se významně zapsal do historie hollywoodské kinematografie. Pocházel z jedné ze dvou židovských rodin v malém jižanském městě, což ho od raného věku naučilo bránit se posměškům spolužáků a formovalo jeho silný charakter. Počátky kariéry Po absolvování Oglethorpe University se Sherman vydal za hereckou kariérou do New Yorku, kde se připojil k levicově orientovanému divadelnímu uskupení Group Theater. Jelikož etnická jména nebyla pro herce v té době módní, změnil si jméno na Vincent Sherman. Jeho divadelní debut na Broadwayi přišel v roce 1928, kdy se objevil v ansámblu hry Eugena O'Neilla Marco Millions. Do Hollywoodu přišel v období raného zvukového filmu, kde se jako herec objevil ve filmu Counsellor at Law (1933) režiséra Williama Wylera, kde ztvárnil mladého anarchistu po boku Johna Barrymora. Režisérská kariéra ve Warner Bros. V roce 1938 Sherman podepsal smlouvu se studiem Warner Bros. jako režisér. Jeho režijním debutem byl hororový film The Return of Doctor X (1939), ve kterém hrál Humphrey Bogart. Sherman si rychle vybudoval pověst díky své schopnosti přepracovat jakýkoliv scénář a proměnit ho v základ úspěšného filmu. Tyto dovednosti ho dovedly k mnohem větším a hvězdami obsazeným snímkům. V polovině 40. let byl známý především jako "ženský režisér", ale jeho záběr se s vývojem kariéry rozšiřoval. Významné filmy Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Mr. Skeffington (1944) s Bette Davis a Claudem Rainsem, který vypráví příběh krásné, ale sebestředné ženy, jež se provdá za židovského bankéře, aby zachránila svého bratra před vězením. Film se také dotýká tématu Skeffingtonova postavení jako Žida ve vysoké společnosti roku 1914 a později ve vztahu k nacistickému Německu. Dalším významným dílem je Nora Prentiss (1947) s Ann Sheridan v hlavní roli, melodrama o románku mezi ženatým mužem a dívkou, které kritici označují za jeden z nejlepších "ženských noirů". Sherman také režíroval dobrodružný romantický film Adventures of Don Juan (1948) s Errolem Flynnem v hlavní roli legendárního svůdníka, který přichází na pomoc španělské královně. V roce 1959 natočil The Young Philadelphians s Paulem Newmanem v hlavní roli ambiciózního mladého muže z filadelfské společnosti. Mezi jeho další významné filmy patří The Hard Way (1942), který vynesl Idě Lupino cenu newyorských filmových kritiků, All Through the Night (1941), napínavé špionážní drama s Humphreyem Bogartem a Peterem Lorre, a Old Acquaintance (1943) s Bette Davis. Práce s hvězdami Sherman byl známý svou schopností vyvolat silné výkony od svých herců, zejména od silných ženských hvězd. Kromě Bette Davis a Ann Sheridan režíroval také Joan Crawford ve třech filmech: The Damned Don't Cry! (1950), Harriet Craig (1950) a Goodbye, My Fancy (1951). Pracoval také s Ritou Hayworth ve filmu Affair in Trinidad (1952), kde se herečka objevila jako kabaretní zpěvačka a znovu se setkala se svým partnerem z filmu Gilda, Glennem Fordem. Období blacklistu a návrat Na počátku 50. let Shermanova prosperující kariéra utrpěla, když ho studio Warner Bros. bez vysvětlení propustilo poté, co federální agent informoval studio, že Sherman je podezřelý z komunistických vazeb. Sám Sherman prohlásil, že nebyl komunistou, ale znal lidi jako John Garfield, kteří byli na černé listině, a stál při nich. Ostatní studia se mu vyhýbala a ocitl se v "kafkovské situaci". Po pěti letech se stal opět zaměstnatelným, ale už nikdy nenavázal na svůj dřívější úspěch v melodramatických filmech. Jeho posledním velkým celovečerním filmem byla western komedie The Second Time Around (1961) s Debbie Reynolds a Andym Griffithem. Televizní kariéra S rozpadem studiového systému v Hollywoodu se Sherman rozhodl pracovat v televizi. Stal se úspěšným režisérem televizních seriálů jako The Waltons, Doctors' Hospital, Baretta, Trapper John, M.D. a 77 Sunset Strip. Režíroval také televizní filmy jako The Last Hurrah (1977), Women at West Point (1979) a The Dream Merchants (1980). V televizi pracoval až do 80. let a z režie odešel v roce 1983. Osobní život a odkaz Sherman byl ženatý s Heddou (rozenou Comorau) od roku 1931 až do její smrti v roce 1984. Měli spolu dvě děti, syna Erica Shermana a dceru Hedwin Naimark. Během svého života měl Sherman řadu známých afér, včetně vztahů s Bette Davis a tříletého vztahu s Joan Crawford. Ve své autobiografii Studio Affairs: My Life as a Film Director popsal své vztahy s Crawford a Ritou Hayworth. Až do své smrti v roce 2006 měl desetiletý vztah s herečkou Francine York. Vincent Sherman zemřel 18. června 2006 ve věku 99 let v Motion Picture and Television Country House and Hospital ve Woodland Hills v Kalifornii, necelý měsíc před svými stými narozeninami. Zanechal po sobě významný filmový odkaz jako režisér, který dokázal pracovat s největšími hvězdami své doby a přizpůsobit se měnícím se podmínkám filmového průmyslu.