Steve Sekely (25. února 1899, Budapešť, Rakousko-Uhersko – 9. března 1979, Palm Springs, USA) byl maďarský filmový režisér židovského původu. Narodil se jako István Székely a během své kariéry používal různá jména v závislosti na své profesní a imigrační situaci, včetně Stefan Szekely.
Sekely začínal jako novinář a autor povídek v Německu, než se vrátil do Maďarska na počátku 30. let. Jeho režisérský debut se datuje do roku 1919, ale skutečný průlom v jeho kariéře přišel v roce 1931, kdy režíroval jeden z nejslavnějších klasických maďarských filmů, komedii Hyppolit, a lakáj (Hyppolit, sluha). Film vypráví příběh zbohatlické rodiny, která si najme komorníka, jenž dříve pracoval pro aristokratické rodiny, což vede k řadě komických situací, když se snaží přizpůsobit jejich životní styl vyšší společnosti. Tento film se stal kulturním fenoménem v Maďarsku, byl v roce 2000 znovu natočen a originál byl později digitálně restaurován a vydán na DVD. Některé hlášky a písně z filmu jako "Pá, kis aranyom pá" (Ahoj, zlatíčko, ahoj) jsou v Maďarsku dodnes široce citovány a známy.
V předválečném období Sekely opustil Maďarsko, prchaje před rostoucím fašismem a zákony omezujícími práva a profesní příležitosti pro Židy. Před příchodem do Hollywoodu v roce 1938 natočil desítky německých, rakouských a maďarských filmů. Mezi jeho významná díla z tohoto období patří Boy, the Noszty (1938) a Die große Sehnsucht (1930).
Po příchodu do Hollywoodu se Sekely věnoval především režii nízkorozpočtových filmů pro menší studia jako PRC, Monogram, Grand National a Eagle Lion. V roce 1939 podepsal smlouvu se společností Grand National a začal režírovat americké filmy. Přestože většina jeho hollywoodské tvorby sestávala z rutinních nízkorozpočtových snímků, podařilo se mu vytvořit několik pozoruhodných děl.
Jedním z jeho nejzajímavějších filmů z amerického období je film noir Hollow Triumph (1948), známý také pod názvem The Scar. Tento kriminální thriller vypráví příběh uprchlého zločince Johna Müllera (Paul Henreid), který se po neúspěšné loupeži v kasinu rozhodne převzít identitu psychiatra, jenž je jeho dvojníkem. Film je považován za klasiku žánru film noir a vyniká zejména svou temnou atmosférou a vynikající kamerou Johna Altona.
V 50. letech Sekely střídavě pracoval v různých částech Evropy. V roce 1950 působil v Mexiku, v roce 1953 v západním Německu a mezi lety 1954-1955 v Itálii. Jeho nejznámějším anglicky mluveným filmem se stal kultovní sci-fi thriller The Day of the Triffids (1963), který natočil ve Velké Británii. Film je adaptací stejnojmenného románu Johna Wyndhama a vypráví příběh o světě, kde většina populace oslepne po meteorickém dešti, zatímco se objeví masožravé rostliny schopné pohybu a zabíjení lidí. Hlavní roli v tomto snímku ztvárnil Howard Keel.
Sekely se ke konci své kariéry vrátil do Maďarska, kde v roce 1972 natočil svůj poslední film The Girl Who Liked Purple Flowers (Dívka, která měla ráda fialové květiny). Zemřel 9. března 1979 v Palm Springs v Kalifornii ve věku 80 let.
Během své dlouhé kariéry režíroval Steve Sekely více než 40 celovečerních filmů v maďarštině, němčině a angličtině. Přestože většina jeho hollywoodské tvorby sestávala z rutinních nízkorozpočtových snímků, jeho nejlepší díla, jako Hyppolit, a lakáj, Hollow Triumph a The Day of the Triffids, zůstávají důležitou součástí filmové historie a svědčí o jeho schopnosti vytvářet poutavé filmy napříč žánry a kulturami.