Yvonne Sciò

Yvonne Brulatour Sciò, narozená 25. července 1969 v Římě, Itálie, je italská herečka, modelka a režisérka. Jako dcera americké matky Marie-Louise Brulatour-Mills, bývalé módní redaktorky Harper's Bazaar Spain, a italského podnikatele Roberta Sciò, zakladatele skupiny Pellicano Hotels, získala mezinárodní rozhled již v mládí. Vzdělání získala na St. George's British International School v Římě. Počátky kariéry Svou kariéru zahájila jako přehlídková modelka koncem 80. let. Herecký debut přišel v roce 1988 v televizním seriálu Rally režiséra Sergia Martina. Širší známosti dosáhla díky sérii reklamních spotů pro společnost Sip vysílaných v Itálii mezi lety 1989 a počátkem 90. let. Velký televizní úspěch zaznamenala v roce 1992 s pořadem Non è la Rai, populárním programem Gianniho Boncompagniho. Na filmovém plátně debutovala v roce 1990 ve snímku Stasera a casa di Alice režiséra Carla Verdoneho. V roce 1991 moderovala segment v úspěšné varietní show Non è la Rai. Mezinárodní kariéra V polovině 90. let se Sciò přestěhovala do USA, kde pracovala především v televizi. Objevila se v televizním seriálu La Femme Nikita, v minisériálu Rose Red a ztvárnila vyšetřovatelku Elyssu Collins v mýdlové opeře One Life to Live. V minisériálu Rose Red (2002) podle scénáře Stephena Kinga ztvárnila postavu Deanny Petrie, herečky a přítelkyně Ellen, která v Rose Red zmizela. Mezi její další významné role patří účinkování ve filmech The Pink Panther (2006), kde hrála servírku v kasinu, Torrente 3: el Protector (2005) a Sorority Boys (2002). V komedii Sorority Boys ztvárnila postavu Frederique. V roce 1999 se objevila ve filmu Passport to Paris, kde hrála postavu Brigitte. Jak sama uvedla v rozhovoru, práce s Mary-Kate a Ashley Olsenovými na filmu Passport to Paris pro ni byla příjemným zážitkem. S dvojčaty se občas potkávala v New Yorku nebo na různých akcích a vždy byly přátelské a milé. V roce 1999 se také objevila v hudebním videu k písni "She's So High" od Tala Bachmana. Návrat do Itálie a nové projekty Po účinkování v nezávislém americkém filmu "Brothel" se v roce 2006 vrátila do Itálie, kde se objevila ve filmu La Masseria delle Allodole (The Lark Farm) podle bestselleru Antonie Arslan v režii bratrů Tavianiových. Následně ztvárnila jednu z hlavních rolí ve filmu Il Nascondiglio (The Hideout) režiséra Pupiho Avatiho. V roce 2007 hrála ve filmu Scrivilo sui muri (Write It on the Walls) pod vedením režiséra Riccarda Scarchilliho. Režisérská dráha V červenci 2008 se Yvonne stala matkou dcery Isabelly Beatrice a rozhodla se udělat přestávku, aby se mohla plně věnovat své dceři. Po krátkém návratu do Spojených států, kde se účastnila několika divadelních projektů, se vrátila do Itálie, kde začala rozvíjet svou uměleckou kariéru v nové roli režisérky a producentky. Vyrůstala v uměleckém prostředí a díky vzdělání od své matky, módní novinářky, natočila v roce 2015 svůj první dokumentární film Roxanne Lowit Magic Moments, který mapuje život jedné z největších současných amerických fotografek. Ve filmu se Roxanne sama představuje spolu se svědectvími osobností, jejichž cesty se s její protnuly, jako jsou Giambattista Valli, David LaChapelle, Giorgio Armani, Jeremy Scott, Julian Schnabel, Pat Cleveland, Amanda Lepore a Heidi Klum. Tento dokumentární film měl premiéru na filmovém festivalu v Benátkách v roce 2015. Sciò v něm sleduje slavnou módní fotografku do Paříže, kde začala fotografovat týdny módy v roce 1977, "čtyřikrát ročně po třicet let". Od té doby se mnoho věcí změnilo. Jak se moderní davy hemží kolem Eiffelovy věže a pořizují selfie, Lowit reflektuje, jak se fotografie v průběhu let změnila. Po úspěchu svého režijního debutu pokračovala Sciò v průzkumu ženského světa dokumentem Seven Women (Sedm žen). Tento film, který produkovala a režírovala v roce 2019, představuje sedm žen, které se vyznačují svými boji, kreativitou a originalitou. V dokumentu Seven Women se skupina různorodých umělkyň potýká s ambicemi a identitou ve světě ovládaném muži. Jak si razí své cesty, jejich jedinečné příběhy se proplétají a odhalují sílu a odolnost, které definují jejich životy a sny. Yvonne Sciò hovoří plynně italsky, francouzsky, anglicky a španělsky a profesionálně hrála ve všech čtyřech jazycích. S více než 45 filmy a čtyřmi jazyky, kterými mluví, je jednou z nejinternacionálnějších hereček italské kinematografie. Její schopnosti jako dramatická i komediální herečka vycházejí z jejích kořenů v divadelní scéně a kvalitním italském filmu.