Giacomo Gentilomo

Giacomo Gentilomo (5. dubna 1909, Terst, Rakousko-Uhersko – 16. dubna 2001, Řím, Itálie) byl italský filmový režisér, scenárista a malíř. Patřil mezi významné osobnosti italské kinematografie, která prošla několika vývojovými etapami od 30. do 60. let 20. století. Počátky kariéry Gentilomo se narodil v Terstu, který byl tehdy součástí Rakousko-Uherska (dnes Itálie). V mladém věku se přestěhoval do Říma, kde ve svých 21 letech vstoupil do filmového průmyslu. Začínal jako asistent režie a skriptový dozorce. Mezi lety 1933 a 1937 působil především jako filmový střihač. Pracoval na několika významných produkcích té doby, včetně filmu Condottieri (1937), který patří mezi jeho nejznámější rané práce. Režijní debut a válečné období V roce 1939 debutoval jako režisér snímkem Il Carnevale di Venezia, který natočil ve spolupráci s dramatikem a libretistou Giuseppem Adamim. Film vynikal zejména svou vizuální stránkou a zachycoval benátský karneval včetně regaty a noční přehlídky na Canal Grande. Během druhé světové války se Gentilomo ocitl v Neapoli, kde byl svědkem slavného povstání proti německým okupačním silám známého jako "Čtyři dny Neapole" (1943). S 16mm kamerou dokumentoval tyto historické události a část tohoto materiálu později použil ve svém filmu O sole mio (1945). Neorealismus a poválečná tvorba Film O sole mio získal kritické uznání a je považován za jeden z prvních příkladů italského neorealismu díky využití exteriérových scén a zapojení neherců. V roce 1946 natočil historické melodrama The Lovers (Amanti in fuga), které bylo uvedeno na filmovém festivalu v Cannes. V poválečném období se Gentilomo etabloval jako všestranný režisér, který dokázal pracovat v různých žánrech. Žánrové filmy a vrchol kariéry V 50. letech se Gentilomo zaměřil na žánrové filmy. V roce 1951 natočil životopisný snímek The Young Caruso, ve kterém hrála Gina Lollobrigida. Film sleduje život legendárního tenora Enrica Carusa od jeho chudého dětství v Neapoli až po počátky jeho vzestupu ke slávě. V roce 1958 režíroval dobrodružný fantasy film Sigfrido, adaptaci středověkého eposu o legendárním hrdinovi Siegfriedovi, který bojuje s drakem. Tento film je pozoruhodný tím, že na něm pracoval Carlo Rambaldi, který zde vytvořil svou první filmovou příšeru. Závěr kariéry a odkaz Na počátku 60. let se Gentilomo věnoval především dobrodružným a fantasy filmům. V roce 1961 spolurežíroval s Sergiem Corbuccim snímek Goliath and the Vampires (Maciste contro il vampiro), který kombinoval prvky žánru peplum (italské historické filmy s mytologickými hrdiny) s hororovými prvky. V témže roce natočil historický film The Last of the Vikings (L'ultimo dei Vikinghi), ve kterém účinkovali Cameron Mitchell a Edmund Purdom. Jeho posledním filmem byl Hercules Against the Moon Men (Maciste e la regina di Samar) z roku 1964, typický představitel žánru meč a sandály, ve kterém se mísí mytologie s prvky sci-fi. Nespokojený s vývojem kinematografie se Gentilomo v polovině 60. let rozhodl opustit filmový průmysl a věnovat se své vášni pro malířství. Zemřel v Římě 16. dubna 2001 ve věku 92 let. Giacomo Gentilomo zanechal významnou stopu v italské kinematografii. Jeho tvorba zahrnuje přes 25 filmů napříč různými žánry, od neorealistických dramat přes historické filmy až po fantasy a dobrodružné snímky. Přestože jeho pozdější žánrové filmy nezískaly významný kritický ohlas, zůstávají dodnes oblíbené mezi fanoušky italské kinematografie a žánrového filmu.