Francis Sayles

Francis Sayles (22. listopadu 1891 – 19. března 1944) byl americký charakterní herec působící v počátcích éry zvukového filmu. Narodil se v Buffalu ve státě New York a během své krátké, ale plodné kariéry se objevil ve více než 100 filmech. Počátky kariéry Filmový debut Francise Saylese přišel v roce 1932, kdy ztvárnil malou roli detektiva ve snímku Strangers of the Evening s herečkou ZaSu Pitts. Téhož roku se objevil v jedné ze svých významnějších rolí jako Charlie Blaine ve filmu Blonde Venus, kde hrál po boku hvězd jako Marlene Dietrich a Cary Grant. Tato role, ačkoliv nebyla hlavní, mu pomohla etablovat se v Hollywoodu jako spolehlivý charakterní herec. Charakterní herec Sayles byl typickým představitelem tzv. charakterního herce – většinou byl obsazován do menších, často neuvěděných rolí, které však byly pro celkové vyznění filmů důležité. Příležitostně dostával i výraznější úlohy, jako například roli Dickmana ve filmu One in a Million z roku 1934, kde hrál s Dorothy Wilson a Charlesem Starrettem. V roce 1935 se objevil ve filmu The Gay Deception po boku Francise Lederera a Frances Dee, a také ve snímku Home on the Range, který je uváděn jako jeden z jeho významnějších filmů. Významné filmy Mezi jeho nejvýznamnější role patřila postava Charlieho v dramatu Black Legion z roku 1937, režírovaném Archiem Mayem, kde hrál s Humphreyem Bogartem. Film pojednával o tajné rasistické organizaci podobné Ku Klux Klanu a byl založen na skutečných událostech. Téhož roku se Sayles objevil také ve filmu The Shadow, který je často uváděn jako jeden z jeho klíčových snímků. V roce 1938 ztvárnil detektiva Williama Jonese v westernu The Purple Vigilantes, kde hrál s Robertem Livingstonem, Rayem Corriganem a Maxem Terhunem. O rok později se objevil v neuvěděné roli ve westernu Dodge City režiséra Michaela Curtize, kde hlavní role ztvárnili Errol Flynn a Olivia de Havilland. Spolupráce s významnými režiséry Sayles měl to štěstí, že během své kariéry spolupracoval s několika významnými režiséry. Kromě již zmíněných Archieho Maye a Michaela Curtize to byl především Orson Welles, v jehož klasickém díle Citizen Kane z roku 1941 si Sayles zahrál politika. Tento film je dodnes považován za jeden z nejvýznamnějších v historii kinematografie. Pozdní kariéra V posledních letech své kariéry se Sayles objevil v několika významných filmech. V roce 1942 hrál taxikáře v romantické komedii Ball of Fire režiséra Howarda Hawkse, kde hlavní role ztvárnili Gary Cooper a Barbara Stanwyck. V roce 1943 si opět zahrál taxikáře v životopisném filmu The Pride of the Yankees, opět s Garym Cooperem a tentokrát s Teresou Wright v hlavních rolích. Jeho poslední rolí byla postava výtahového operátora ve filmu Casanova Brown z roku 1944, kde opět hrál Gary Cooper a Teresa Wright. Film byl uveden do kin v srpnu 1944, několik měsíců po Saylesově smrti. Odkaz Francis Sayles zemřel 19. března 1944 v Los Angeles ve věku 52 let. Přestože nikdy nedosáhl statusu filmové hvězdy, jeho přínos pro americkou kinematografii je nezpochybnitelný. Během své dvanáctileté kariéry vytvořil desítky postav, které obohatily filmy zlaté éry Hollywoodu. Jeho schopnost přesvědčivě ztvárnit různorodé charaktery z něj učinila vyhledávaného herce pro menší, ale důležité role.